Přenos vzruchu nervovými buňkami
Základním stavebním kamenem nervového systému, tedy i mozku, je nervová buňka nazývaná neuron, která je pospojována vlákny s dalšími nervovými buňkami a předává jim informace. Jak? Elektricky a chemicky. Vláknem nervové buňky se šíří nepatrný elektrický proud, který vyvolá na konci vlákna uvolnění chemické látky, která podráždí vlákno druhé nervové buňky a vyvolá vznik drobného elektrického proudu, který se dále šíří.
Povrch velkého mozku je pokryt šedou hmotou, mozkovou kůrou, která obsahuje skupinky nervových buněk, zatímco uvnitř mozku je převážně hmota bílá, která obsahuje vlákna umožňující spojení mezi různými částmi mozku. Již od 30-tých let minulého století jsme schopni snímat z lebky člověka elektrickou aktivitu nervových buněk povrchu mozku, právě těch, které jsou zodpovědné za vznik epileptických záchvatů. Toto snímání se nazývá elektroencefalografie a ještě se o něm dále zmíníme v kapitole o diagnóze epilepsie.
Struktura lidského mozku
Když jsme probrali přenos informace v mozku, bude ještě nutné se zamyslet nad tím, k čemu která část mozku slouží. Koncový mozek se skládá ze 2 polokoulí a každá z nich obsahuje 4 laloky (čelní, temenní, týlní, spánkový), každý z těchto laloků má „na starosti“ určitou funkci:
-
čelní lalok zodpovídá za řeč, myšlení a pohyb končetinami
-
spánkový lalok za sluch, paměť, rozumění řeči
-
temenní lalok za vnímání dotyků a orientaci v prostoru
-
týlní lalok za zrakové vnímání a poznávání předmětů.
Je to samozřejmě velmi zjednodušené, ale pro naše potřeby dostačující. Dobré by bylo ještě poznamenat:
-
levá část mozku čili levá hemisféra má na starosti pravou polovinu těla
-
pravá část mozku čili pravá hemisféra kontroluje levou polovinu těla
Příklad: dojde-li k elektrickému podráždění zadní části čelního laloku vpravo, dojde k záškubům na levostranných končetinách nebo obličeji.
Psychické funkce jsou taktéž rozděleny. V levé části mozku, která je nejčastěji dominantní (většina lidí jsou praváci) má na starosti řeč, čtení, počítání. Ta nedominantní řídí zase mimiku, poznávání, orientaci v prostoru atd.
Zjednodušeně lze též říci, že podle toho, ve které části mozku se abnormální elektrická aktivita objeví, podle toho mohou vznikat dané příznaky. V oblasti týlního laloku se mohou před záchvatem anebo v průběhu záchvatu objevovat záblesky nebo jiné zrakové vjemy, v oblasti temenního laloku pocity brnění, v oblasti čelního laloku záškuby končetin, což souvisí s abnormální aktivitou těchto struktur v době před anebo v době záchvatu.
Epileptické záchvaty jsou v úzkém vztahu ke struktuře lidského mozku a funkci některých jeho částí. Jejich vznik souvisí s abnormální elektrickou aktivitou mozku.