Mnoho stavů může epilepsii nebo epileptické záchvaty napodobit, jedná se zejména o křeče způsobené krátkodobou poruchou prokrvení mozku jako celku. Příčina bývá různá, každý z Vás asi zažil situaci, kdy po prudkém napřímení se Vám zatmí před očima a kolabujete, mozku se přechodně nedostává kyslíku. Taková situace může vést ke kolapsu.
Příčinami jsou dlouhé stání, nedostatek tekutin či některé zvláštní poruchy nervového systému – dochází k pádům s chvilkovým bezvědomím, ze kterého se však člověk rychle probírá, pokud je porucha prokrvení delší, mohou se výjimečně objevit i křečové záškuby končetin.
Synkopa
Je velmi podobný stav, který bývá většinou navozen srdeční poruchou, např. poruchou pravidelnosti tepu, u některých srdečních vad atd. Podobné stavy však zřídkakdy vedou k delším stavům zmatenosti, probrání bývá okamžité a nedochází k pokousání jazyka či pomočení, které je u epileptických záchvatů časté. Proto je třeba každého člověka vyšetřit i po interní stránce (poslech srdce a plic, elektrokardiogram případně delší sledování srdečního rytmu).
Febrilní křeče u dětí
Zvláštním typem záchvatů, které však nejsou epileptického charakteru, mohou být tzv. febrilní křeče.
- Slovo „febris“ znamená latinsky horečka, jedná se o záchvaty křečí malých dětí do 5 let při horečce.
- Důvodem je odpověď nevyvinutého mozku na rychlý vzestup teploty.
- Důležité je dítě ochlazovat a případně podávat léky tlumící záchvatovou aktivitu.
- Febrilní křeče nebývají nebezpečné, pokud netrvají příliš dlouho.
- Mohou být kombinované i s pravými epileptickými záchvaty. Děti, které trpěly febrilními křečemi, mají větší tendenci, že se u nich epilepsie vyvine, ale není to pravidlem.
Neepileptické psychogenní záchvaty
Dalšími záchvaty, které mohou blízce připomínat epilepsii, jsou psychogenní záchvaty.
- Psýché znamená „duše“.
- Vnímavé osoby mohou při úzkosti, panickém strachu, po prožitém stresu začít obtížně dýchat, začne jim bušit srdce a upadají do záchvatu, který připomíná bezvědomí s křečemi (pacient je často děsivě prožívá a nemusí si je pamatovat). Jindy může být takový záchvat reakcí na neřešený psychický problém a záchvat poskytne možnost nevědomého „vybití“.
- Rozeznat tyto typy záchvatů bývá někdy velmi obtížné, mohou zmást i zkušeného odborníka – často bývá nutné pacienta sledovat delší dobu např. 24 hod. s trvalým snímáním elektrické aktivity mozku (EEG videomonitorování) ve specializovaných zařízeních – pokud nemá záchvat abnormální elektrickou odezvu, jedná se o psychogenní záchvat.
- Léčba psychogenních záchvatů musí být zcela odlišná – není třeba podávat antiepilepika čili léky potlačující epilepsii, ale je třeba léčit duši – psychoterapií a léky. Existují i předstírané záchvaty ve snaze vyvolat pozornost, vzácně mohou lidé záchvaty napodobovat i za účelem získání nějakých výhod.