S cílem detailnějšího ověření, respektive prozkoumání této oblasti byla u zvířat s indukovanou pooperační bolestí hodnocena sérová hladina prozánětlivě působících interleukinů IL-6 a IL-2, a to ve vztahu k dosaženému antinocicepčnímu účinku. Sledováno bylo celkem 42 potkanů kmene Sprague-Dawley, které byly náhodně rozděleny do 7 skupin: 1) kontroly (anestezie bez incize); 2–5) 5 ml fyziologického roztoku či tramadol 1, 10 nebo 20 mg/kg i.p. 30 minut před operací; 6) 10 mg/kg tramadolu i.p. po operaci; 7) 10 mg/kg i.p. před operací a 200 mcg/kg i.p. naloxonu po operaci.
Intraperitoneálně podaný tramadol vyvolal na dávce závislou antinocicepci (hodnoceno prostřednictvím von Freyových filament), která byla revertována pouze částečně podáním naloxonu (antagonista opioidních receptorů). Hladina IL-6 výrazně stoupla ve 2. skupině (p < 0,01), přičemž tyto změny byly zvráceny podáním tramadolu, a to opět v závislosti na dávce. Zatímco hladina IL-2 zůstala nezměněna ve 2. skupině, snížena byla u tramadolem léčených zvířat.
Autoři studie závěrem poukazují na výhodu podávání tramadolu v léčbě bolesti u pacientů po chirurgickém zákroku, a to především z důvodu současného ovlivnění aktivity buněk aktivních během zánětu, a tedy i z pohledu současného utlumení zánětlivé reakce.
Zdroj: Liu YM, Zhu SM, Wang KR, Feng ZY, Chen QL. Effect of tramadol on immune responses and nociceptive thresholds in a rat model of incisional pain. J Zhejiang.Univ Sci.B. 2008; 9:895-902.