Latinský název: Aloe barbadensis, syn. aloe vera, syn. asfodelovité (Asphodelaceae), (Aloe barbadensis P. Mill., syn. Aloe vera (L.) Burm. f., Aloe vulgaris Lam.)
Lidový název: nepoužívá se
Charakteristika:
Vytrvalá, 50–80 cm vysoká, sukulentní rostlina keřovitého vzrůstu. Silně dužnaté listy jsou uspořádané v růžici, až 50 cm dlouhé, světle zelené až šedozelené, pokryté bílými skvrnkami, na okrajích zubaté. Květní stvol je větvený, květenstvím je hrozen, který je tvořen žlutými trubkovitými květy. Kvete od prosince do června. Plodem je tobolka.
Její domovinou je pravděpodobně Súdán a arabský poloostrov. Dnes je pěstována nebo divoce roste v Africe, Asii a v jižním Středomoří. Do Evropy se pravděpodobně dostala nejdříve do Španělska, kam jej přinesli Maurové. Španělé začali později pěstovat aloe i v Novém světě, prosluly především plantáže na karibském ostrově Barbados. Od pradávna se používá jako léčivá i dekorativní rostlina. K léčebným účelům se užívá i Aloe ferox Miller, má však jiné vlastnosti.
Zdroj:
Čerstvá nebo sušená šťáva z listů. Sbírá se od srpna do října. Sušená šťáva má osobitý zápach a velmi hořkou chuť. Gel z listových pletiv (jiných, než se používají k získávání šťávy)
Obsahové látky:
Šťáva: antracenové deriváty (aloin A, aloin B, 7-hydroxyaloin, aloe-emodin), 2-alkylchromony, flavonoidy
Gel: 2-alkylchromony, flavonoidy
Indikace:
Hlavní indikace šťávy je jako laxativum (vliv na motilitu střeva, stimuluje střevní peristaltiku). Je vhodné drogu použít po rekto-análních operacích. Má antibakteriální účinky a působí proti virům Herpes simplex. V lidovém léčitelství se užívá při zácpě, ochablosti střev a při potlačené menstruaci. Byl zjištěn pozitivní vliv na snižování hladiny krevního cukru (nižší dávky, které nepůsobí laxativně), pozitivně ovlivňuje také sekreci žluče. Gel se využívá při léčení ran, hnisavých a alergických zánětů kůže, popálenin, lupénky a celulitídy. Gel je používán i v kosmetickém průmyslu k výrobě krémů, šampónů apod.
Doporučený denní příjem:
Sušená šťáva - užíváme 50-200 mg 3 x denně (doporučená denní dávka antracenových derivátů je 20-30 mg/ den, přepočítáno na bezvodý aloin).
Nedoporučuje se používat déle než 1-2 týdny.
Gel – užíváme zevně, několikrát denně potíráme postižené místo.
Interakce: Není prozatím získán dostatek údajů.
Kontraindikace:
Droga se nedoporučuje používat při hemoroidech, obstrukci střev, bolestech břicha spojených s nevolností nebo zvracením, apendicitídě, zánětlivých střevních onemocněních (např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitída) a onemocnění ledvin.
Při současném užívání thiazidových diuretik, lékořice a kortikosteroidů může dojít k snížení hladiny draslíku.
Přípravky obsahující rostlinné antrachinony by neměly používat děti do 12 let.
Droga se nedoporučuje používat v době těhotenství a laktace.
Nežádoucí účinky:
Aloe je silné projímadlo, které může způsobovat bolesti břicha, podráždění zažívacího traktu vedoucí k překrvení pánevní oblasti. Ve vysokých dávkách může vyvolat krvavé průjmy a krvácivý zánět žaludku. Při dlouhodobém používání může způsobit zánět ledvin.
Bylo prokázáno určité riziko vzniku rakoviny při dlouhodobém používání.
Upozornění: Alkalickou moč barví aloe červeně.