Eric F. Wieshaus

Americký molekulární biolog Eric F. Wieshaus se narodil roku 1947. Studoval na univerzitě v Notre Dam a doktorskou disertaci obhájil na Yale. V roce 1976 pracoval v laboratoři molekulární genetiky ve Francii, v letech 1978-1981 v Evropské laboratoři molekulární biologie v Heidelbergu. V roce 1981 byl jmenován asistentem na univerzitě v Princetonu a v roce 1987 zde byl jmenován profesorem. Wieshaus společně s  Nüssleinovou-Volhardovou navázal na úspěch Lewisových studií. Oba se setkali na univerzitě v Basileji v roce 1975 a o tři roky později v evropské laboratoři molekulární biologie se zrodil jejich plán identifikovat geny řídící časný zárodečný vývoj drozofily. Věděli, že musí izolovat co nejvíce mutant, aby mohli popsat celý proces výstavby těla. Krmili proto mušky vysokými dávkami látek způsobujících mutace DNA a sledovali abnormální embrya. Kolem roku 1980 už znali 139 genů, které byly odpovědné za vývojové deformace. Znamenalo to mikroskopicky „vyšetřit“ tisíce mušek a zaznamenat a roztřídit ty nejdrobnější detaily. Své nálezy uveřejnili společně v časopise Nature v témže roce (1980) pod názvem „Mutace ovlivňující počet segmentů a polaritu u drozofily“. Wieshausova práce vedla k základnímu objevu, že genetické nástroje formující tělní plán jsou v celé evoluci tytéž.