Kapitola z knihy Kuchařka při onemocnění žlučníku, Vladimíra Havlová, MUDr. Petr Wohl
Uveřejněno se souhlasem autora i vydavatele.
Vyšehrad, Praha 2001. 80 stran
ONEMOCNĚNÍ ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST
MUDr. Petr Wohl
V současné době mezi časté civilizační choroby patří onemocnění žlučníku a žlučových cest. Výskyt onemocnění prudce vzrůstá s věkem a je častější u žen než u mužů.
Žlučník je asi 8 cm dlouhý orgán, který se nachází pod pravým obloukem žeberním. Naléhá na spodní část jater a z části je připojen k pobřišnici.
Žlučové cesty začínají v játrech. Spojují se do větších větví a ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), který pak ústí spolu s hlavním vývodem ze slinivky břišní do dvanáctníku – první části tenkého střeva.
Žlučník sbírá a zahušťuje žluč vylučovanou a produkovanou játry. Do žlučníku je směřováno až 80 % vytvořené žluči, 20 % odchází přímo do střeva. Na podnět (potrava, stres, léky) dochází k vylučování žluče do žlučovodů a do střeva.
Celý proces tvorby a vylučování žluči slouží k trávení, aktivuje trávicí enzymy a pomáhá rovněž k správnému vstřebání živin a vitamínů (A, D, E, K). Žluč pomáhá i k vylučování látek tělu vlastních a cizích (např. toxinů, kovů, léků atp.).
Nejčastějším patologickým nálezem v oblasti žlučníku a žlučových cest je tzv. cholecystolithiáza a cholelithiáza (žlučové kameny, žlučové konkrementy). Žlučové kameny nejsou příčinou smrti, ale nemocnosti, což v praxi vyžaduje časté ambulantní sledování, časté pobyty v nemocnici a léčbu komplikací onemocnění žlučových cest.
Příčina vzniku žlučových kamenů ještě není přesně známa, ale je popsána celá řada jevů, které jsou spojeny se zvýšenou tvorbou kamenů (obezita, diabetes mellitus, porucha metabolismu tuků, onemocnění jater, cystická fibróza, onemocnění červených krvinek – hemolytické anemie, dietní vlivy s nadbytečným přísunem tuků i sacharidů, některá onemocnění tenkého střeva, onemocnění ledvin).
Podmínkou vzniku žlučových kamenů je proces, při kterém dochází k nasycení žluči produkované játry a tvorbě cholesterolových krystalů, až po vlastní tvorbu žlučových kamenů. Tento proces je pravděpodobně dán tím, že není zajištěn plynulý tok žluči z jater do žlučníku a do tenkého střeva. Doba, kdy se vytvoří krystaly až po první příznaky onemocnění žlučníku, se odhaduje od 2,8–12,8 roků. Mezi důležitý faktor se počítá i genetická dispozice, kdy i přes důsledný dietní režim dochází k tvorbě kamenů.
Projevy onemocnění žlučníku jsou pestré a zahrnují celou škálu stavů. Většinou jsou „žlučníkové obtíže“ zapříčiněny dietní chybou, tedy požitím nevhodného jídla, velkým množstvím jídla, alkoholem. Jedním z projevů onemocnění žlučníku je tzv. žlučníková kolika, tedy bolest, kdy dojde k zaklínění žlučníkového kamene v žlučovodech. Záchvaty se dostavují nejčastěji v noci, ale mohou vzniknout kdykoli během dne nejen dietní chybou, ale i fyzickou námahou. Při současné infekci v oblasti žlučových cest může dojít k akutnímu zánětu žlučových cest se žloutenkou, teplotou, třesavkami, zimnicí a bolestmi (cholangitis) nebo k akutnímu zánětu žlučníku (akutní cholecystitis).
Při dlouhodobém zánětu žlučníku (chronická cholecystitis) jsou projevy méně výrazné a necharakteristické (nadýmání, pocit plnosti v břiše, tlakové obtíže pod pravým obloukem žeberním, někdy jsou obtíže popisované v oblasti žaludku atp.). Nelze vyloučit ani spojitost mezi chronickým zánětem žlučníku a vznikem zhoubných nádorů žlučníku.
Velmi závažnou a život ohrožující komplikací může být akutní zánět slinivky břišní, který se projeví krutou bolestí v břiše, šířící se do zad a vyžaduje urgentní lékařskou péči. Někdy se obdobně projevují i zhoubné nádory v oblasti žlučových cest a slinivky břišní. Je však také známé, že 60–80 % nemocných se žlučníkovými kameny nemá žádné potíže, většinou je přítomnost kamenů odhalena náhodně při sonografickém vyšetření břicha z jiného důvodu. Asi v 10 % se vyskytují záněty žlučníku bez přítomnosti žlučových kamenů.
Léčebná opatření závisejí na správném diagnostickém postupu.
V současné době jsou k dispozici moderní vyšetřovací metody, které rozšiřují možnost správné diagnostiky (ultrasonografie, endoskopické metody – endoskopická retrográdní cholangio – pankreatikografie, počítačová tomografie, nukleární magnetická rezonance, laparoskopické chirurgické techniky a další).
Léčba onemocnění žlučníku může být konzervativní (neinvazivní) a řadíme sem především dietní opatření a léčbu léky. Mezi tzv. invazivní léčbu patří metody endoskopické, laparoskopické, litotrypse (tzv. rozpouštění kamenů) a stále standardní chirurgická léčba (laparotomická cholecystektomie).
Význam dietních opatření spočívá spíše v prevenci žlučníkových záchvatů než v prevenci vzniku žlučníkových kamenů. Obecně lze tedy doporučit řadu dietních a vždy individuálních opatření, která budou dále podrobněji rozebrána.
Je vhodné rozdělit stravu do několika denních jídel (tento postup má význam i při redukční léčbě nadváhy) a současně omezit večerní přejídání, které je velmi běžné při současném uspěchaném způsobu života. V rámci prevence tvorby žlučových kamenů je optimální omezit denní přísun tuků, především pak živočišných. Tento postup je vhodný i v prevenci ischemické choroby srdeční, cévních mozkových příhod a obecně v prevenci rozvoje aterosklerózy (kornatění tepen).
Své místo má správné technologické zpracování stravy. Každý pacient se žlučníkovými obtížemi by si měl zjistit snášenlivost potravin, protože ne všechny nedoporučené potraviny mohou způsobovat žlučníkové obtíže. Některé potraviny jsou snášeny lépe jiné ne. Velký význam má dostatečný pitný režim a omezení některých koření.
Pro úspěšnost dietních opatření má smysl zapojení celé rodiny do změny stravovacích zvyklostí. Nutné je dlouhodobé dodržování dietních opatření i v období, kdy je nemocný bez obtíží. V den záchvatu a následující dva dny by měl nemocný zůstat na přísné dietě s dostatečným množstvím tekutin (piškoty, suchary, sladký čaj) a měl by se poradit s lékařem.
Onemocnění žlučníku patří k závažné skupině civilizačních chorob a v klinické praxi mohou být důsledky pro nemocné velmi nebezpečné a mohou být spojeny i s ohrožením na životě. Z těchto důvodů je třeba k dietním opatřením přistupovat poctivě, zodpovědně a racionálně.