Kapitola z knihy Kuchařka pro diabetiky a nejen pro ně, A. Fňašek, V. Havlová a kol.
Uveřejněno se souhlasem autora i vydavatele.
Vyšehrad, Praha 2002. 80 stran
DIETNÍ LÉČBA DIABETU
MUDr. Alexandra JIRKOVSKÁ, CSc.
Dodržování diety patří sice k nejjednodušším léčebným prostředkům v léčbě diabetu, v praxi je ale často obtížnější než užívání léků nebo píchání inzulínu. Vyžaduje nejen znalosti, jaké množství a jakého druhu potravin je možno sníst a kdy, ale obvykle také změnu předchozích stravovacích zvyklostí.
Při léčbě diabetu dietou je dobré si uvědomit, co je jejím cílem, co ji může ovlivnit a proč se s ní vlastně je třeba zabývat. Zdravotní cíle léčby diabetu dietou můžeme shrnout pro přehlednost do následujících bodů:
- Dietou napomáháme udržovat normální glykémie
Vždy je třeba vzít v úvahu vzájemné působení diety, inzulínu a fyzické aktivity a naučit se je vyrovnávat. Normální nebo téměř normální glykémie mohou zabránit rozvoji pozdních komplikací diabetu – poškození očí, ledvin a nervů. - Dietou snižujeme hladiny krevních tuků a tím i riziko srdečních a cévních onemocnění
Diabetes mellitus je již sám o sobě rizikovým faktorem pro tato onemocnění, proto je třeba snižovat co nejvíce další rizika, ke kterým patří především hladina krevních tuků. - Dietou lze docílit přiměřené tělesné hmotnosti
I menší snížení hmotnosti zlepšuje výrazně zdravotní stav, protože vede ke snížení glykémie, krevních tuků i krevního tlaku, zvýšení citlivosti těla na inzulín a tím k jeho nižší potřebě. - Dietou ovlivňujeme výskyt hypoglykémií (nízkých hladin krevního cukru), které mohou vést až k poruše vědomí.
- Cílem dietní léčby u dětí a dospívajících s diabetem je také zajistit podmínky pro jejich zdravý růst v vývoj
Proto jsou dietní doporučení pro tuto věkovou skupinu odlišná.
Cíle dietní léčby se mohou lišit u diabetiků 1. a 2. typu.
- Diabetici 1. typu jsou vždy závislí na píchání inzulínu a cílem diety je proto především udržet normální glykémie vybalancováním příjmu cukrů (sacharidů) s dávkou inzulínu, pohybem, apod.
- Diabetici 2. typu bývají většinou nezávislí na píchání inzulínu a léčí se jen dietou nebo dietou a tabletkami (perorálními antidiabetiky), ale i oni mohou být v určitých případech léčeni inzulínem. Většina osob s diabetem 2. typu je obézní. Proto je cílem diety především redukce váhy a snížení rizika aterosklerózy.
Diabetes mellitus i obezita jsou součástí tzv. metabolického syndromu, ke kterému patří ještě vysoký krevní tlak, poruchy krevních tuků (hyperlipoproteinémie), zvýšená hladina kyseliny močové (hyperurikémie) a poruchy srážlivosti krve.
Všechny tyto změny urychlují aterosklerózu a vznik srdečně cévních onemocnění. Rozvoji těchto metabolických změn se někdy říká „civilizační syndrom“. Podle něj jsou nezdravé civilizační faktory, jako je přejídání, alkohol, stres, kouření a malá fyzická aktivita, spolu s genetickými vlohami, příčinami změn, které vedou k necitlivosti tkání na hormon inzulín.
Obezita vede nejen ke zvýšené spotřebě inzulínu, ale i k necitlivosti tkání na jeho působení (inzulín reguluje vstup krevního cukru do buněk a jeho zpracování v těle). Proto se obezita zvýšenou měrou podílí na rozvoji metabolického syndromu, který se objevuje v mnoha podobách – například jako diabetes nebo jako onemocnění srdce a cév. Pro diabetiky je podstatné, že se cíle léčby obezity dnes soustřeďují především na ovlivnění zdravotních rizik, nikoli pouze na prostou redukci hmotnosti. Z toho vyplývá, že jakýkoliv pokles zdravotních rizik spojených s obezitou lze považovat za úspěšnou léčbu.