Minerály tvoří podobně jako vitaminy nezbytnou součást zdravé výživy. Naše tělo si minerály neumí samo vyrobit, jsme tedy odkázáni na jejich příjem v potravě. Většina minerálů v naší stravě pochází přímo z rostlinných produktů, některé můžeme přijímat i nepřímo ze živočišných produktů. Při správně vyvážené stravě u zdravých dospělých osob nehrozí nedostatek či chybění některého z minerálů (snad s výjimkou železa, zinku a jódu) a jejich dodávání ve formě různých potravinových doplňků není nutné, v některých případech, zvláště při užívání vysokých dávek, může být bez porady s lékařem či lékárníkem i zdraví škodlivé.
Minerály hrají v našem těle řadu významných rolí, některé jsou potřebné např. k udržení integrity kostí či zubů, jiné tvoří nezbytnou součást enzymů uplatňujících se v základních biochemických procesech. Mezi makroprvky, tedy minerály, které tělo pro svou správnou funkci potřebuje v poměrně vysokých dávkách (0,3-2,0 g/den), patří sodík, chlór ve formě svého aniontu (chlorid), draslík, vápník, fosfor a hořčík. Železo, zinek, chróm, měď, mangan, molybden, selen, jód a anion fluoru (fluorid) jsou někdy označovány jako mikroprvky nebo stopové prvky (pro jejich funkci v těle postačují nižší dávky, řádově mikrogramy až miligramy).
V potravinových doplňcích se vyskytují většinou ve formě různých solí.
Některé potraviny (např. různé druhy cereálií) jsou minerály obohacovány, na což je potřeba pamatovat především z důvodu rizika rozvoje potenciálních toxických účinků při užívání minerálů ve vysokých dávkách.
