Charakteristika a význam
Mangan je minerál, který je zároveň pro tělo nezbytný i potenciálně toxický. V organismu hraje významnou roli v řadě fyziologických pochodů, kterých se účastní buď jako součást enzymů (např. v antioxidačních dějích) nebo jejich aktivátor (např. enzymů podílejících se na metabolismu cukrů, aminokyselin a cholesterolu). Podporuje normální vývoj chrupavky a kostí (je přidáván do přípravků upravujících bolesti kloubů) a proces hojení.

Doporučený denní příjem (podrobněji viz tabulka):
1,8-2,3 miligramů (mg)

Zdroj
Vyšší obsah manganu se nachází v celozrnných produktech, oříškách, listové zelenině a čaji (v čaji přítomné taniny však mohou mírně snížit vstřebávání manganu).
Obsah minerálu v některých složkách potravy (orientační hodnoty):

Nedostatek minerálu
Kdy může nastat nedostatek minerálu?
Zjevný nedostatek manganu nebyl u lidí zaznamenán. Co se týká biologické dostupnosti tohoto minerálu, muži obecně vstřebávají mangan hůře než ženy. Vstřebávání manganu z potravy může narušit současný obsah železa (absorpce manganu je naopak zvýšena, je-li železa nedostatek). Hořčík dodávaný v potravinových doplňcích (200 mg/den) snižuje dostupnost manganu jednak snížením jeho vstřebávání, jednak zvýšením jeho vylučování.
Jaké jsou příznaky nedostatku minerálu?
Projevy nedostatku manganu nebyly zatím u lidí dostatečně popsány. V některých případech bylo pozorováno narušení stavby kostí a poruchy růstu.

Nadbytek minerálu
Toxicita manganu přijímaného potravou nebyla u zdravých dospělých jedinců hlášena, při jeho podávání ve formě potravinových přípravků by jeho denní dávka u dospělé osoby neměla překračovat 11 mg. U pacientů s onemocněním jater může docházet k hromadění manganu v těle v důsledku jeho sníženého vylučování a vzniku nervových poruch připomínajících projevy Parkinsonovy choroby. K poškození mozku manganem mohou být citlivější novorozenci.