Přemíra sodíku ve tkáních způsobuje, že se na něj váže voda. Tak vznikají otoky a zároveň se zvyšuje krevní tlak. Srdce se tak musí více namáhat.

Platí to pro každého - bez rozdílu?

Ne každý je stejně citlivý na sůl. Jsou lidé, kteří jí mohou jíst kolik chtějí bez nežádoucích účinků. Přibližně 50 procent lidí je však na sůl do určité míry senzitivních. Přitom zatím neexistuje test, který by dokázal dokonale určit tuto citlivost.
Citliví lidé zadržují v organismu sodík, což způsobuje otoky, někteří lidé nosí dva až tři kilogramy extra váhy v podobě vody vázané na sůl. Snížení konzumace soli jim umožní zbavit se této přebytečné vody. Mnoho lidí s mírnou formou hypertenze může normalizovat hodnoty krevního tlaku pouze tím, že omezí konzumaci soli na maximálně pět gramů denně. Kromě redukce váhy a snížení krevního tlaku, strava s nízkým obsahem soli působí příznivě také u premenstruačního syndromu a některých bolestí hlavy.

Může pouhá změna režimu vyléčit hypertenzi?

Ano, lehká nezafixovaná hypertenze se může zlepšit. Někdy opravdu stačí jen upravit životosprávu, tj. shodit pár kilo, přestat solit, dostatek pohybu, méně stresu, vysadit černou kávu a kolísavá hypertenze, která se ještě nestačila zafixovat, se zlepší, aniž bychom museli brát léky. Dnes existuje celá řada antihypertenzních léků, které dokáží účinně snížit krevní tlak. Poslední výzkumy však odhalily, že některé z nich mohou přispívat k rozvoji srdečních onemocnění tím, že zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Při delším užívání mohou vést i k poškození ledvin, rozvoji dny a zhoršování cukrovky. Zbavit se nadbytečné vody přirozenými prostředky je rozhodně bezpečnější způsob léčby. Ovšem, kde není možné upravit krevní tlak dietními opatřeními, je nutné sáhnout pro medikamenty.

A co léky proti hypertenzi?

Začíná se tím nejméně účinným lékem. Nepůjdeme přece na komára s kanónem. Pokud lék nezabere, může se dávka léku zvýšit nebo se přidá jiný lék. Většinou se spíše přidá jiný lék, z jiné skupiny, aby se zasáhlo účinkem na více místech. Přidávat stále vyšší dávku jednoho léku se neukazuje jako prospěšné, protože se pak ve větší míře objevují nežádoucí účinky léku. Proto se spíše kombinuje více léků, aby se dosáhlo co nejvyšší účinnosti s minimem nežádoucích účinků léku. Tomuto se říká výstavbová terapie. Základnu nejčastější tvoří léky na odvodnění či betablokátory, léky ovlivňující přes sympatický nervový systém srdce, a k nim se postupně přidává další lék z jiné skupiny, ať již je to inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu, či blokátor kalciových kanálů. Každý všeobecný lékař vám jistě rád poradí, které léky jsou pro vás nejvhodnější. Pokud to bude nutné, doporučí další vyšetření, protože hypertenze nemusí mít příčinu jen v přílišném solení, ale za hypertenzí neboli vysokým tlakem se může skrývat celá řada onemocnění, např. onemocnění ledvin, atd.

Dnes již neplatí jednou tlak, provždy tlak

Nemusí lidé trpící krevním tlakem užívat antihypertenzní léky po celý život?
Nejnovější výzkumy potvrzují, že až 85 procent všech lidí s vysokým krevním tlakem by mohlo přestat užívat léky, kdyby přešlo na stravu s nízkým obsahem soli a tuků kombinovanou s redukcí nadváhy a každodenní delší procházkou. Vše se řídí krevním tlakem, pokud se po delší dobu prokazatelně podaří snížit krevní tlak, měřeno nejlépe Holterovým celodenním měřidlem tlaku, pak je možné léky vysadit. Ovšem vysadit léky bez porady s lékařem, navíc aniž bychom měli krevní tlak upravený, je velmi nebezpečné. Hypertenze většinou nebolí, většina lidí nepociťuje žádné příznaky, ale hypertenze tiše nahlodává a zatěžuje naše srdce a cévy a jednoho krásného dne zčista jasna udeří buď v podobě mrtvice či infarktu.

Pravidlo jedné poloviny

Bohužel statistiky jsou v tomto zcela neúprosné a platí zde pravidlo jedné poloviny. Jen polovina nemocné populace o hypertenzi ví, druhá polovina hypertenzi má, ale protože si nikdy nenechali změřit krevní tlak, tak o tom neví a je neléčena. Z této poloviny, která o hypertenzi ví, jen 50% užívá léky poctivě, dobře spolupracují s lékařem, chodí na kontroly a léky užívají ve správném dávkování a nezapomínají je brát.
Ale přibližně právě asi jedna polovina lidí odmítá léčbu. Většinou tvrdí, že jim nic není, tak proč by měli brát nějaké léky, nebo je svévolně vysadí při prvním drobném nežádoucím účinku a lékaři nic neřeknou. Přitom dnes existuje široká paleta léků, takže pokud nevyhovuje jeden lék, může se použít jiný.
A konečně z toho zbytku léčených pacientů je zase plná polovina léčena nedostatečnou dávkou, takže při kontrolním měření nemají tlak v mezích normy. Bohužel tady musíme sáhnout do svědomí i lékařům, protože léky nedostatečně dávkují, nekontrolují tlak pečlivě a dostatečně frekventně. Dokonce celá řada lékařů má tlakoměr v nepořádku, nebo tlakoměr rozkalibrovaný, nebo někteří nesprávným způsobem tlak změří. Dobří počtáři si spočítali, že jen 12,5% hypertoniků je správně léčena a má hypertenzi pod kontrolou. To je také možná jeden z důvodů, proč je naše země v počtu cévních mozkových příhod na jednom z předních míst v Evropě. Doporučená hodnota TK dle WHO je 140/90 torrů. Jak vidíte, léčba hypertenze je tristní.

Neslané jídlo mi ale nechutná!

Chuť na slané nám není vrozená. Je to naučený zlozvyk, který podporujeme konzumací slaných jídel. Zkuste používat více přirozeného koření. Udělejte pokus: omezte na tři týdny konzumaci soli a možná zjistíte, že vám nakonec vyhovuje přirozená slanost potravin. Která jídla obsahují hodně soli? K potravinám s vysokým obsahem soli patří nakládaná zelenina, různé slané pochoutky jako bramborové lupínky, slané oříšky,či preclíky, solená nebo uzená masa, konzervy, tavené sýry, přísady do polévek jako glutamát sodný, různé instantní nebo konzervované polévky, vývary v kostkách a jídla s rychlou úpravou jako pizza, hamburgery, hranolky apod.

Jaká je bezpečná denní dávka soli?

Většina lidí je upřímně překvapena, když se dozví, jak malá je doporučená denní potřeba soli - průměrně pouze kolem půl gramu. Sodík se totiž v přirozené formě nachází v zelenině, ovoci, obilovinách či luštěninách. Ovšem snížit tak rapidně příjem soli by bylo asi příliš drastické. Místo dosavadních 12 g se proto snižte snížit spotřebu na jednu kávovou lžičku denně (5 g). To představuje bezpečné množství pro většinu lidí.
Zde je několik nápadů, jak můžete snížit obsah soli ve stravě:

• Jezte více čerstvého ovoce a zeleniny. Nepotřebuje přisolovat. Navíc svým vysokým obsahem draslíku přispívají ke snižování tlaku.
• Přeorientujte se na neslané pochoutky.
• Naučte se přisolovat jídla citrónovou šťávou, čerstvě posekanými bylinkami, pažitkou, petrželí, česnekem nebo cibulí místo solení.
• Naučte se používat různé zeleninové soli s omezeným obsahem sodíku.
• Nepoužívejte polévková koření k přisolování jídel.

Staňte se těmi, kdo pochopili, že trvalé omezení kuchyňské soli je ta nejjednodušší změna, přitom však s velkým významem pro naše zdraví.