Hypertenze bohužel nebolí - za 10 let budou mít pacienti sice nenávratně zničené cévní řečiště v ledvinách, ale to je příliš vzdálená doba.

Ve vyspělých zemích je boj s nejčastější příčinou úmrtí, tj. s kardiovaskulárními a onkologickými chorobami, pokládán za životní zájem celé společnosti, nejen lékařů.

Hypertenze je jedním z hlavních rizikových faktorů, vedoucích ke kardiovaskulárním onemocněním. Nejčastější komplikací kardiovaskulárních onemocnění je cévní mozková příhoda, městnavé selhání srdce nebo infarkt srdce.

Ačkoliv by se zdálo, že změřit krevní tlak by v XXI. století nemělo činit problémy, opak je pravdou. Problematický se zdá být i tak běžný postup, jakým je měření krevního tlaku v ordinaci obvodního lékaře. „Efekt bílého pláště“, tj. zvýšení krevního tlaku při pouhém pohledu na lékaře či sestru, byl prokázán v několika studiích.

Dnes se ukazuje, že je pozdě měnit životní styl pod vlivem prvního infarktu (někdy kolem padesátky). Začít něco dělat se svou nadváhou, přestat kouřit, hýbat se, nestresovat se by se mělo již ve třiceti, ne-li ve dvaceti, tedy v době, kdy se cítíme silní, zdraví a krásní. Ale ruku na srdce - kdo by se v tomto věku zabýval svou budoucností, svým zdravím, když čtyřicítka je tak daleko. Žije se rychle a žije se teď. "Však oni lékaři s nějakou pilulkou přijdou a vyléčí všechny mé neduhy, které jsem si způsobil svým riskantním chováním." Lidé si neuvědomují, že mládí bude pryč dříve, než se ohlédnou, do důchodu bude daleko a bude třeba "splatit účet".

Poslední dobou, s rozvojem genetických vědních disciplín má řada lidí tendenci svádět svůj dezolátní zdravotní stav na geny, případně na nekvalitní zdravotní služby. Ale ukazuje se, že nemají pravdu. Nedávno byly zveřejněny dvě nezávislé studie, které sledovaly výskyt vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu, obezity, cukrovky a v neposlední řadě také kouření u lidí v USA po dobu 30 let. Prokázalo se, že tyto rizikové faktory mohou za 90 % srdečních nemocí včetně selhávání srdce.

V poslední době byly publikovány práce, které prokazovaly snížení výskytu cukrovky i při užívání léků, které byly původně určeny pro léčbu vysokého tlaku. O sartanech a ACE-inhibitorech se již delší dobu tušilo, že zlepšují citlivost na inzulín, teprve však v poslední době se tyto poznatky potvrdily v rozsáhlých klinických studiích.

Hypertenze (vysoký krevní tlak) je, pokud se neléčí, častou příčinou vážných komplikací. Řada studií nám prokázala, že důležitou roli při vzniku a udržování vysokého tlaku hrají stravovací návyky. Jednoduché dietní změny vedoucí k redukci váhy často postačují k srovnání krevního tlaku do normy.

Každý pátý občan České republiky trpí vysokým krevním tlakem. Naše chuťové pohárky na jazyku jsou tak již znecitlivělé, že s věkem stále více a více solíme, abychom byli schopni rozeznat slanou chuť. Práh citlivosti se stále zvyšuje, spolu s tím úměrně stoupá i spotřeba soli. Lidé žijící v rozvinutých zemích světa konzumují 10-20krát více soli než organismus potřebuje.

Více než polovina Američanů starších padesáti let nezná hodnoty svého systolického a diastolického krevního tlaku, jak to vyplynulo z posledních výzkumů Národní rady pro stárnutí (The National Council on the Aging, NCOA). Průzkum mezi 1 500 Američanů ve věku po padesátce ukázal, že tato skupina, která podléhá velkému riziku komplikací pramenících z nekontrolovaného vysokého krevního tlaku, není informována o tom, jaké následky jejich vysoký tlak může mít.

Obezita zkracuje život
Jedna nedávná studie zjistila, že pokud je muž ve svých dvaceti letech obézní, je předpokládána délka jeho života oproti muži s normální váhou o třináct let kratší. V případě dvacetileté ženy je to o osm let života. Výzkum se zakládá na statistických informacích, které americké instituce získávaly v průběhu třiceti let. Jiná studie zjistila, že ženy, které ve svých čtyřiceti letech trpěly obezitou, zemřely o 7,5 roku dříve, než je normální věkový průměr lidského života; muži zemřeli o 5,8 let dříve. Život bohužel zkracuje nejen obezita, ale dokonce i nadváha. Podle statistik ubrala Američanům tři roky života.

Hypertenze, stejně tak jako hypercholesterolemie, kouření a diabetes mellitus, patří k základním rizikovým faktorům aterosklerózy a jejich komplikací. Nejčastějšími komplikacemi hypertenze jsou cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční (ICHS), selhávání levé komory srdeční a selhávání ledvin. Hypertenze se málokdy vyskytuje jako pouhé zvýšení systolického nebo diastolického krevního tlaku. Většinou se kombinuje s dalšími metabolickými rizikovými faktory, např. s poruchami tukového metabolismu, s inzulínovou rezistencí, s obezitou nebo s glukózovou intolerancí.

Hranice mezi normálním a zvýšeným krevním tlakem je definována arbitrárně jako hodnota, nad níž vzniká riziko zdravotního poškození a intervence toto riziko zmenšuje. Světová zdravotnická organizace a Mezinárodní společnost pro hypertenzi navrhly ve svých doporučeních pro léčbu mírné hypertenze v r. 1993 třídění do čtyř kategorií.

Kardiovaskulární (srdečně-cévní) příhody představují nejčastější příčinu úmrtí v České republice. Tato onemocnění často probíhají bez příznaků a projeví se až komplikacemi, např. srdečním infarktem nebo cévní mozkovou příhodou (tzv. mrtvicí). Preventivní opatření (snížení tělesné hmotnosti, dieta a zvýšená pohybová aktivita, ale i medikamentózní léčba) mohou riziko významně snížit.

Hypertenzia (vysoký krvný tlak) je častou príčinou vážnych zdravotných problémov. Najčastejšími komplikáciami hypertenzie je mozgová príhoda, ischemická choroba srdca (ICHS), zlyhanie ľavej srdcovej komory a zlyhanie ľadvín...