Co je to vlastně klimakterium
Jedná se o období v životě ženy, ve kterém žena přechází z let plodnosti do let přirozené neplodnosti. Klimakterium trvá několik let, během nichž dochází ke změnám v přirozené funkci pohlavních orgánů. Dochází zejména ke snížení funkce vaječníků, jehož důsledkem je nedostatek hormonů v těle ženy. Tento hormonální nedostatek má za následek nejprve nepravidelnou a postupně již žádnou menstruaci. Jedna z menstruací je skutečně tou poslední, jelikož nízké hladiny hormonů nestačí vyvolat na děložní sliznici změny, kterou jsou podmínkou menstruace. Poslední menstruace je nazývána menopauzou a je nejvýraznějším příznakem přechodu. K menopauze zpravidla dochází mezi 45. a 55. rokem života ženy.
Přechod je děj přirozený, kterým příroda chrání ženu a mnoho žen také prochází tímto obdobím zcela bez potíží. Je ale pravdou, že až tři čtvrtiny žen zažívají v období kolem menopauzy nepříjemné subjektivní potíže. Souhrn těchto potíží tvoří nemoc, kterou označujeme jako klimakterický syndrom. Nejde však o „klasickou“ nemoc, ale pouze o důsledky úbytku hormonů v těle ženy. Síla, četnost a délka trvání klimakterických příznaků je zcela individuální. V příznacích dominují na prvním místě návaly horka a pocení, které bývají silné zvláště v noci a jsou pak příčinou nespavosti a poruch spánku. To může následně vést k malátnosti a zvýšené únavě během dne.
Když se u některých žen zkombinují tyto nepříznivé vlivy tj. nepravidelnost nebo zástava menstruačního cyklu a jednotlivé specifické příznaky přechodu s dalšími faktory jako vlastnosti dané osobnosti a sociální faktory (tzv. syndrom opuštěného hnízda) mohou vést až ke vzniku psychických potíží. Ty mohou být dokonce jedním z prvních příznaků blížícího se přechodu. Psychické potíže mohou narůstat do síly a rozmanitosti, a to až do té míry, že komplikují ženě život a ohrožují její zdraví. Tyto nepříjemnosti vás však nemusí zastrašit, protože je při správně prevenci a léčbě je vůbec nemusíte pocítit.
Nedostatek hormonů
Posledním nebezpečím, které je spojeno s období klimakteria jsou tzv. dlouhodobé účinky nedostatku hormonů. Přestože je přechod zcela fyziologicky normálním obdobím života každé ženy, může v mnoha případech negativně ovlivnit kvalitu života v dalších letech. Estrogeny totiž hrají důležitou roli v metabolismu kostí, zabraňují totiž jejich odbourávání a tzv. řídnutí kostí (osteoporóza). Osteoporóza často potichu, bez větších příznaků nebo potíží, ukrádá kostní tkáň a projeví se zadlouho, ale mnohdy nenapravitelným poškozením při zborcení obratlů nebo zlomeninou v kyčelním kloubu. V neposlední řadě pak nedostatek estrogenů představuje také významný rizikový faktor pro vznik poruch tukového metabolismu a pro vznik kardiovaskulárního nemocí a riziko infarktu.
Dobře víme, že všechny výše popsané příznaky a pozdní rizika jsou u žen v přechodu způsobeny nedostatkem hormonů. Jednou z možností, jak uvedené potíže léčit je právě hormonální substituční léčba. Je to léčba, při které se do ženského těla dodávají přirozené ženské pohlavní hormony (estrogeny a gestageny) z vnějšku. Zavedení léčby nejen rychle zbaví ženu nepříjemných subjektivních příznaků, ale bude jí i dlouhodobě poskytovat účinnou prevenci. Dodání hormonů do organizmu pomocí substituční léčby totiž znamená návrat k hladinám hormonů běžným v plodném období života ženy.
Před zahájením hormonální substituční léčby u žen v klimakteriu by vždy mělo být provedeno gynekologické vyšetření včetně mammografie a sonografie. Gynekolog také vybírá druh preparátu s vhodnou kombinací dávky různých hormonů přesně podle potřeb pacientky. Doba léčby však není přesně vymezena věkem a hormonální substituční léčbu lze doporučit i ženám, které žádnými problémy dosud netrpí. Dá se říci, že každá žena po menopauze je potenciální kandidátkou hormonální substituční léčby, ale v léčbě musejí být zohledněny její individuální potřeby hormonů (estrogenů i progestogenu). Tyto individuální potřeby se přitom mohou měnit i s věkem jednotlivé ženy. Délka léčby by přitom měla trvat nejméně 5 let, aby se žádané preventivní efekty dostavily. Jen velmi malému procentu žen hormonální substituční léčbu ze závažných zdravotních důvodů doporučit nelze, avšak tyto kontraindikace jsou jasně definovány a gynekologové je vždy bezpečně indikují.
Léčba fytoestrogeny
Zejména pro tyto ženy je vhodná léčba fytoestrogeny. Fytoestrogeny, používané jako alternativa hormonální substituční léčby, se doporučují k léčbě klimakterického syndromu u žen před a po menopauze. Jejich hlavním účinkem je odbourávání vasomotorických a psychických projevů klimakterického syndromu (návaly, pocení, deprese, nespavost, porucha koncentrace, bušení srdce). Léčba fytoestrogeny může být také prevencí aterosklerózy, kardiovaskulárních nemocí (infarkt myokardu) a nádorů. Fytoestrogeny jsou však často uváděny i jako prevence proti osteoporóze. V současné době však chybí větší studie k této otázce a účinnost fytoestrogenů na kostní hmotu je pochybná. Stejně jako u hormonální substituční léčby, tak i u fytoestrogenů existuje skupina žen, pro kterou se přírodní léčba nedoporučuje. Do této skupiny patří ženy, kterým byl laboratorně prokázán estrogenní deficit.
Žádná léčba však není a nemůže být samospasitelným řešením. Ať již žena hormonální substituční léčbu nebo fytoestrogeny užívá či ne, měla by dbát na zdravý životní styl. Je potřeba klást důraz hlavně na životosprávu se správnými stravovacími návyky. Jelikož organismus ženy v přechodu již není ve vývinu, potřebuje méně kalorií než ve 25 letech života. K tomu je třeba připojit dostatek pravidelného pohybu a také snahu nepřipouštět si „stáří“. Váš věk neurčuje jen Vaše rodné číslo, ale i to, jak se sama cítíte. Nevyhýbejte se aktivitám na které jste byla dříve zvyklá jen proto, že se pro vás již nehodí.
Materiál poskytlo sdružení Luna http://www.sdruzeniluna.cz/