Vedlejší nosní dutiny jsou prostory v obličejové části lebky vyplněné za normálních okolností vzduchem. Jsou vystlány sliznicí, jejíž zánět je označován jako sinusitida (= zánět vedlejších nosních dutin).
Dle průběhu může tento zánět probíhat akutně či chronicky.
Akutní zánět vedlejších nosních dutin
Vedlejší nosní dutiny (čelistní, čelní, čichové, klínová) jsou spojeny s dutinou nosní velmi úzkými otvory a stejně jako nosní dutina vystlány sliznicí. Především při nachlazení spojeném s rýmou se mohou dostat choroboplodné zárodky z dutiny nosní do vedlejších nosních dutin a vyvolat jejich zánět. Kromě této cesty vzniká onemocnění také krevní cestou (např. při chřipce). Zánět čelistní dutiny může mít původ v nemocném zubu horní čelisti, v tomto případě se většinou jedná o zánět jednostranný. V letních měsících se setkáváme se záněty vedlejších nosních dutin, jejichž příčinou jsou potápění bez brýlí, kotrmelce či stojky ve vodě, při nichž může dojít k nasrknutí vody přes nosní dutinu do vedlejších nosních dutin a následně ke vzniku jejich zánětu.
Nesmíme zapomenout ani na alergický původ tohoto onemocnění.
Za určitých okolností (jako jsou výrazné ztluštění sliznice, polypy nosní) může dojít k blokádě odtoku sekretu z vedlejších nosních dutin, což vytváří podmínky pro množení choroboplodných zárodků v dutinách. Výsledkem je vznik zánětu vedlejších nosních dutin.
Příznaky
Akutní (prudký) zánět vedlejších nosních dutin postihuje nejčastěji čichové dutiny, ty jsou v dětském věku v průběhu akutní rýmy postiženy téměř pravidelně.
Akutnímu zánětu vedlejších nosních dutin předchází většinou nachlazení nebo chřipka. Vedle celkových příznaků, jako jsou zvýšená teplota, únava, malátnost, si nemocný stěžuje na déle než týden trvající nosní sekreci, někdy jednostrannou. Její charakter (hlenovitá, hlenohnisavá, hnisavá) závisí na stádiu onemocnění. V případech zubního původu onemocnění a zánětů vzniklých při koupání jde o sekreci silně zapáchající. Nemocný si stěžuje též na ucpaný nos a omezení čichových a chuťových vjemů.
Charakteristické jsou bolesti hlavy, které jsou lokalizovány nad postiženou dutinou – při zánětu čelistních dutin pod okem, při zánětu čelních dutin v čele v oblasti nadočnicového oblouku, při zánětu čichových dutin za kořenem nosu, eventuálně při zánětu klínové dutiny, může bolest vystřelovat do záhlaví či temene hlavy. Pro tyto bolesti je typické jejich zhoršení při předklonu hlavy. Je to dáno překrvením sliznice, následným zhoršením zduření sliznice a ventilace postižené dutiny, neboť tyto bolesti jsou způsobeny přetlakem v dutině. Ke zhoršení bolestí dochází také při poklepu nad dutinami nebo při kašli či poskocích.
Typicky se mohou vyskytnout při zánětu vedlejších nosních dutin taky bolesti horní čelisti a zubů. U akutního zánětu vedlejších nosních dutin jsou obtíže zpravidla výraznější než u chronické formy.
Při zánětu čelistní dutiny může dojít k vystřelování bolesti do ucha, což může imitovat zánět středního ucha. U dětí se běžně setkáváme s latentním typem sinusitidy (toto onemocnění probíhá skrytě). Jediným jeho příznakem bývá noční kašel. Průběh je často bezpříznakový, pokud nedojde k akutnímu vzplanutí nemoci. U těchto dětí nacházíme zvětšenou nosní mandli (tzv. adenoidní vegetaci), kterou je nutné v rámci léčby odstranit.
Komplikace
Vedlejší nosní dutiny mohou být ložiskem infekce, která ovlivňuje celý organismus. Může vést k recidivujícím zánětům středního ucha, zánětům průdušek (tzv. sinobronchiální syndrom). V ojedinělých případech se může infekce šířit z vedlejších nosních dutin dále do očnice (vzniká zánět očnice), či do nitrolebí (zánět mozkových blan).