Ve druhé polovině 20. století mnohonásobně stouplo znečištění ovzduší různými průmyslovými zplodinami, kouřovými i výfukovými plyny, takže dýcháme vzduch obsahující množství různých škodlivých látek včetně choroboplodných zárodků a alergenů. Zvláště v průmyslových oblastech, nebo v lokalitách se soustředěným chemickým průmyslem s tepelnými elektrárnami je podstatně vyšší výskyt alergických nemocí, především dýchacího ústrojí. Znečištění ovzduší je rozdílné nejen podle zeměpisného umístění určité oblasti, ale i v jednotlivých částech obcí a především velkých měst. Podstatně horší jsou podmínky tam, kde je menší proudění vzduchu (údolí, centra měst) nebo kde jsou vedeny důležité silniční tahy a dálnice, v okolí továren a průmyslových podniků. Zdravěji je ve vyvýšených oblastech, na periferiích měst a samozřejmě na venkově mimo průmyslové oblasti.
Zdravotní stav ovlivňuje i mikroklima, tj. životní prostředí domácností, škol apod. Nepříznivě působí nejen přítomnost různých zdrojů zvířecích alergenů (domácí zvířata, kožešiny), ale především tabákový kouř. Mnoho odborných prací z celého světa dokazuje přímou úměrnost mezi kouřením rodičů a stupněm postižení dýchacích cest jejich dětí. Přitom nejtěsnější je vztah mezi kouřením matek a postižením dětí do dvou let. Škodlivé je kouření v místnostech, které obývají současně i děti a především v jejich ložnicích. Nebezpečně vysoká koncentrace kouře vzniká při kouření v uzavřených prostorách automobilů.
Bydlení v malých a zdravotně závadných bytech, vlhkých, s výskytem plísní na stěnách, se špatnou možností větrání apod. se také podílí na alergizaci organismu.
Výživa
Existují protichůdné názory na vztah mezi způsobem výživy kojenců a výskytem alergických chorob. Někteří autoři vědeckých pojednání preferují kojení po dobu co nejdelší a dokládají to různými soubory sledovaných dětí, kde prokazují snížený výskyt atopického ekzému u dětí do jednoho roku věku v případě, že byly kojeny, ve srovnání s dětmi nekojenými. Je také prokazován ochranný vliv kojení na vznik astmatu. Kojené dítě má podle těchto údajů menší sklon ke vzniku nemoci než dítě živené kravským mlékem a to platí i tehdy, je-li matka dítěte alergička. Je pravda, že v mateřském mléce dostává kojenec mnoho ochranných látek, působících např. proti některým virům. Viry, jak známo, mohou alergizaci napomáhat nebo se na ní přímo podílet. Existují ale námitky, že v mateřském mléce může dítě přijímat od matky i některé alergizující složky její potravy. Nesporný je nepříznivý vliv těch přísad, jako jsou potravinářské barvy, konzervační prostředky, antibiotika v mase a mléce apod.
Ostatní příčiny
Projevy alergie mohou také navodit různé vlivy, jejichž mechanismus působení není přesně znám.
Jsou to (mimo jiné):
- změny teploty okolí
- výkyvy atmosférického tlaku
- fyzická zátěž
- psychický stres (radost, strach, bolest)
- vdechováním studeného až mrazivého vzduchu
- koupelí ve studené nebo horké vodě.