Kterákoliv složka potravy se může stát alergenem. Mezi nejčastější vyvolavatele projevů potravinové alergie patří různé druhy ovoce (pomeranče, mandarinky, citrony, grepy, ananas, rajská jablka, jahody), dále mléko a mléčné výrobky, ořechy všech druhů, mandle, ryby mořské i sladkovodní, čokoláda a kakao, med, mouka, luštěniny, zelenina, maso. Častým zdrojem alergických reakcí jsou rovněž vejce a především vaječný bílek a jeho součásti, ovoalbumin a ovomukoid. Oba jsou přítomny jak v syrovém, tak ve vařeném vejci. Existuje zkřížená přecitlivělost i proti slepičímu masu, které podáváme často jako dietní jídlo. Tím lze též vysvětlit alergické reakce na slepičí maso u lidí přecitlivělých na vejce. V mléce alergizují především bílkoviny beta-laktoglobulin, méně kasein a nejméně alfa-laktoglobulin. Beta-laktoglobulin může vyvolat zkříženou reakci jak s hovězím sérem, použitým z léčebných důvodů, tak i hovězím masem v případě jeho požití.
Alergizovat mohou i různé druhy koření, vanilka, žvýkačka, Coca-Cola. U dospělých jsou popisovány případy alergie na pivo, víno a destiláty. Některé alergické reakce jsou vyvolány přítomností různých potravinářských barviv (tartazin), konzervačních prostředků (kyselina benzoová), či antibiotik (např. erytromycin v kuřecím mase), případně i přítomností plísní (sýr hermelín, jogurty, sušené ovoce, houby, sójová omáčka). I nepatrné množství požité potraviny může vyvolat projevy nemoci, ať už ve formě postižení sliznice úst (otok), kožních vyrážek a otoků, rýmy, bolestí břicha, zvracení či průjmu, případně až těžké šokové reakce.
Alergeny kontaktní
Patří sem veliké spektrum látek, které působí alergické obtíže po dotyku s kůží nebo sliznicemi. V raném dětském věku je naštěstí tato problematika okrajovou záležitostí, ale tím, jak se dítě blíží k dospělosti, výskytu potíží přibývá. Proto vyjmenujeme alespoň některé alergizující komponenty. Velkou skupinu představují kosmetické přípravky, jako jsou vlasové a tělové šampony, parfémy, laky a tužidla, březové vody, rtěnky, krémy, mýdla a zubní pasty, deodoranty, pěny do koupele, líčidla a barviva. Také některé zdravotnické prostředky, jako leukoplast, roztoky s dezinfekčním účinkem (ajatin, septonex, jodisol) a léky (perubalzám, heřmánek, antibiotika), různé chemikálie (ředidla, barviva, lepidla, čisticí a prací prostředky), kovy (chrom, nikl, kobalt, rtuť, guma, kožešiny a kůže, pryskyřice i umělé hmoty. Kontaktní alergeny způsobují různé projevy oddáleného typu alergie, jako např. kontaktní ekzém.
Do této skupiny by bylo možné zařadit i působení chladu a tepla. Neexistuje sice žádný chladový alergen, ale kontakt s chladným podnětem, jako je studená voda, vzduch, sníh a led, působí různé kopřivky, otoky a někdy i šokový stav. Přitom obtíže vznikají velmi rychle po tomto kontaktu.
V posledních letech přibývá případů alergie na sluneční světlo. Zvláště některé vlnové délky záření způsobují vznik kožních vyrážek, kopřivek a otoků.
Alergeny bakteriální a virové
Především v raném dětství, tzn. u dětí věku kojeneckého, batolecího a předškolního, hraje tato skupina alergenů velmi podstatnou roli. Fungují povětšinou jako spouštěči různých alergických projevů tím, že vyvolávají opakované infekce horních i dolních dýchacích cest (rýmy, záněty čelistních dutin, záněty nosohltanu, hrtanu, průdušnice, průdušek i plic). Někdy se zachytí v určitých ložiscích chronické infekce (zbytnělá nosohltanová mandle, čelistní dutiny, středoušní dutina, bradavčitý výběžek spánkové kosti) a odtud se rozšíří do organismu. Děti navštěvující dětská kolektivní zařízení, jsou díky větší nemocnosti daleko více vystaveny nepříznivým účinkům těchto mikroorganismů. Účast bakteriální alergie na vzniku např. bronchiálního astmatu u dětí je snadno prokazatelná vyšetřovacími možnostmi, kdežto podíl virové infekce se spíše jenom tuší. V každém případě však virová infekce poškozuje sliznice dýchacích cest a zhoršuje jejich obrannou schopnost. Tím je odkrývá nepříznivému působení ostatních alergenů, bakteriálních i vdechovaných, a navíc zvyšuje nepřiměřenou reaktivitu dýchacích cest i vůči látkám nealergenové povahy, jako jsou např. chlad, teplo, zápachy a vůně.
Klinickým projevem je nejen už zmíněné astma, ale i alergická rýma, záněty dýchacích cest, záněty středního ucha, některé druhy postižení kůže a sliznic. Také opakovaný zánět příušních žláz může mít příčinu v bakteriální alergii.
Alergeny lékové
Všechny léky mohou vyvolat vznik alergických projevů, ať už pouhým dotykem s kůží či sliznicí (masti, krémy, roztoky, spreje, oční a nosní kapky, poševní globule a čípky), nebo inhalací, případně celkovým požitím ústy nebo injekčním podáním (podkožní, nitrosvalová, nitrožilní nebo jiná aplikace). Injekční podání je riskantnější než jiné způsoby.
Velmi často se setkáváme s alergií na antibiotika a z nich především na penicilin a jeho deriváty (Ampicilin, Oxacilin), vzácná není ani přecitlivělost na jiné antimikrobiální léky, jako např. Biseptol. Antibiotika a léky s podobným účinkem mohou alergizovat i nepřímo prostřednictvím rozpadových produktů bakterií, které svými účinky zabíjejí.
Další skupinou poměrně často alergizujících léků jsou prostředky proti teplotě (Acylpyrin, Superpyrin) a bolesti (Spasmoveralgin, Alnagon). Jsou známy i reakce na léky proti epilepsii, léky užívané k místnímu znecitlivění tkáně v chirurgii, stomatologii a dalších medicínských oborech. Také rentgenové kontrastní látky a léčebné alergeny a vakcíny používané ke snížení přecitlivělosti, různé krevní preparáty a výrobky z krve (plazma, gamaglobulin), očkovací látky a léčebná séra. Zmíněny už byly i látky užívané k místní dezinfekci.
Nejčastějšími projevy lékové alergie jsou různé kožní vyrážky, kopřivky a otoky, případně podráždění sliznic, někdy i astmatická dušnost. Nejnebezpečnějším stavem, ohrožujícím život, je celková šoková (anafylaktická) reakce.
Alergeny hmyzí
Blanokřídlý hmyz, jako včely, vosy, čmeláci, sršni, má ve svém jedu různé alergizující látky, většinou bílkovinné povahy. Alergické projevy však mohou vznikat i po bodnutí mravenci, ovády, komáry a bodalkami. Bylo zjištěno, že např. při jednom včelím nebo vosím bodnutí proniká do těla asi 0,05 ml jedu. Jeho složení je závislé na druhu hmyzu. Hlavním alergenem včelího jedu je fosfolipáza A, u vosího jedu tzv. antigen 5. Je zajímavé, že nebývá zkřížená reakce mezi včelami a vosami, dítě alergické na včely snáší dobře bodnutí vosou a naopak.
Projevem hmyzí alergie bývají různé kožní puchýře a otoky. Nebezpečný je otok jazyka nebo hrtanu, který může končit smrtelně, stejně jako celková alergická reakce, anafylaktický šok.