Záchvaty kýchání, vodnatá sekrece z nosu, ucpaný nos, svědění a slzení očí - to vše jsou příznaky onemocněn, nazvaného v polovině 19. století „sennou rýmou“. Vzhledem k tomu, že není způsobeno senem a nejde jen o rýmu, používá se dnes spíše termínů sezonní pylová alergie nebo polinóza.

Hlavním „spouštěčem“ sezonní pylové alergie je pyl. Příznaky onemocnění se mohou vyskytovat po celý rok, v tom případě mluvíme o celoroční alergické rýmě, kdy hlavními alergeny bývají roztoči z prachu v domácnosti a domácí zvířata.
Sezonní pylová alergie je nejrozšířenější skutečně alergické onemocnění, kterého v posledních letech výrazně přibylo - nyní postihuje asi pětinu populace. Jak všichni postižení až příliš dobře vědí, netrpí při něm jen nos. Jedním z nejnepříjemnějších příznaků je neustálé slzení očí při zánětu spojivek alergického původu. Asi třetina osob uvádí jako hlavní příznak svědění, zarudnutí a slzení očí. Kromě toho se u poloviny případů sezonní pylové alergie vyskytují příznaky astmatu.
Sezonní pylová alergie je nejčastější a nejsilněji se projevuje u větších dětí a mladistvých. To činí problémy zvláště studentům, kteří mají v její hlavní sezoně - v květnu, červnu a červenci –zkouškové období.

Svědění očí
Oční kapky zmírňují alergickou konjuktivititu (zánět spojivek), která je běžně součástí sezonní pylové alergie.
 

PŘÍZNAKY SEZONNÍ PYLOVÉ ALERGIE (SENNÉ RÝMY)
Příznakem onemocnění bývá svědění v ústech, uších a hrdle.

SVĚDĚNÍ A KÝCHÁNÍ
Nejdůležitější funkcí nosu je filtrovat vzduch, aby byly chráněny plíce. Svědění a kýchání vzniká účinkem histaminu uvolněného v tkáních nosu při alergické reakci na pyl. Podráždění určitého malého okrsku nosní sliznice může okamžitě vést ke kýchání, typicky k salvě pěti až dvaceti kýchnutí. Svědění v ústech je důsledkem zavlečení pylových zrn z dýchacích cest přes nosohltan do úst.
Někteří pacienti se stěžují na svědění uší, jehož příčinou není pyl ze zevního prostředí, ale nervové propojení zadní stěny nosohltanu s uchem.

 

Záchvat kýchání
Podráždění nosní sliznice může způsobit časté a nekontrolovatelné záchvaty kýchání v době aktivní pylové alergie.

Výskyt sezonní pylové alergie
Výskyt a závažnost záchvatů sezonní pylové alergie kolísá během roku podle množství pylových zrn v ovzduší. Většina postižených je alergická na pyl trav, kterého je nejvíce uprostřed léta.

 

CO SPOUŠTÍ SEZONNÍ PYLOVOU ALERGII?
Osoby trpící sezonní pylovou alergií jsou alergičtí na pyl ve vzduchu. Ten „pochází“ od větrosnubných rostlin (z nich zdaleka nejčasnější jsou trávy, plevele a stromy), jejichž opylení se děje vzduchem. Na rozdíl od rozšířené představy je poměrně vzácná alergie na pylová zrna rostlin s výrazně barevnými květy nebo silnou vůní, jejichž těžká, lepkavá pylová zrna jsou z květu na květ přenášena hmyzem.

PYL TRAV
Ze stovek travních druhů jen pouze malý počet divoce rostoucích druhů je schopen vyprodukovat tak velké množství pylových zrn, aby bylo dosaženo jejich vysoké koncentrace v ovzduší. Jílek vytrvalý, velkoplošně pěstovaný na pastvinách, produkuje méně pylových zrn než tradiční luční (jílek, bojínek, srha) a parkové směsi trav. Jsou-li pastviny ponechány bez využití, převládnou na nich luční trávy a množství pylových zrn se zvýší. Existuje značná zkřížená reaktivita mezi různými travními druhy, takže při alergii na jeden druh dochází v určité míře i k reakci na jiné trávy.

 

Uvolňování pylu
Rostliny uvolňují pylová zrna v různé denní době, takže množství pylu ve vzduchu kolísá v letním období z hodiny na hodinu.

Pylová sezona trav trvá od poloviny května do konce července, s vrcholem koncem června a začátkem července. Množství pylu ve vzduchu kolísá den ode dne a z hodiny na hodinu. Každý travní druh uvolňuje pyl v určitou dobu dne. Třebaže se květy většiny rostlin otevírají jednou denně časně ráno, dva největší producenti pylových zrn, medyněk vlnatý a tomka vonná, rozkvétají podruhé v pozdním odpoledni.

PYL STROMŮ
K nejčastějším zdrojům stromového pylu patří líska, platan, dub, jilm, jasan a různé druhy břízy. Pyl stromů je produkován na jaře krátce po olistění. Sezona stromového pylu, která je kratší než travní, trvá čtyři až šest týdnů - od začátku března do začátku května.

PYL PLEVELŮ
Jedním z významných plevelů je pelyněk, který vyvolává sennou rýmu koncem léta a na podzim. Z dalších plevelů se uplatňuje kopřiva, jitrocel, ambrosie aj.

Město a venkov
Stromy uvolňují pyl časně zjara. Vysazování stromů (jako této lísky) podél silnic způsobilo, že alergie na pyl stromů je v současnosti ve městě stejně častá jako na venkově.

ŘEPKA OLEJKA
V posledním desetiletí došlo ke značnému nárůstu v průmyslovém pěstování různých druhů řepky olejky. Opylení se děje zčásti větrem, zčásti hmyzem. Přestože se však s nápadnými jasně žlutými květy této rostliny setkáváme na každém druhém kroku, je skutečná alergie na pyl řepky spíše výjimkou.

PLÍSNĚ
Plísně patří mezi houby. Jsou velmi přizpůsobivé a lze se s nimi setkat všude, kde je vlhko a kyslík. Jsou tvořeny dlouhými vlákny rostoucími na povrchu organických materiálů jako jsou. kompost, plesnivé ovoce nebo sýr.
Cladosporium herbarum Tato plíseň vytvářející velké množství spór je nejčastějším plísňovým alergenem. Zvláště vysoké koncentrace v ovzduší vznikají od května do října a dosahují až 15 000 spór v krychlovém metru vzduchu. Plísně „kolonizují“ listy i jiné části rostlin, a zejména pak trávu. Spóry jsou příčinou sezonní pylové alergie v letních měsících, zvláště v době senoseče. Pokud se příznaky pacienta nekryjí s počty pylových zrn trav, může jít o alergii na Cladosporium.
Alternaria alternata. Zcela běžná plíseň nacházející se v půdním humusu i na tlejícím dřevě, je hlavní příčinou alergických onemocnění v USA. Způsobuje rýmu a astma na podzim, zejména v době sklizně.

Náhlé rozšíření jasně žlutých lánů řepky olejky učinilo z této rostliny obětního beránka pacientů se sezonní pylovou alergií, ale skutečnou alergií na pyl řepky trpí jen malý počet osob.

POČASÍ A DENNÍ DOBA
Trávy kvetou časně zrána a uvolňují pyl do vzduchu. Za pěkných, jasných dnů s vysokou teplotou je pyl nesen atmosférou někdy až do výše kupovitých oblak.
Vlivem ochlazování zemského povrchu na sklonku dne toto proudění ustává a pylová zrna padají k zemi v hustých mracích. Vrcholná koncentrace pylu nastává ve venkovských oblastech mezi 17. a 18. hodinou, zatímco ve městech se vrchol o jednu až dvě hodiny opožďuje.
Za chladných nocí a bezvětří pyl z vysokých vrstev atmosféry pozvolna usedá, takže dochází k druhému vrcholu po půlnoci. Tento vývoj může být narušen ranním deštěm, který způsobí pozdější otevření květů trav, a pokud přetrvává, sníží se toho dne množství pylu ve vzduchu.

Denní odhady množství pylu, vyjádřené jako průměrný počet pylových zrn na krychlový metr vzduchu během 24hodinového období, jsou na jaře a v létě součástí meteorologických předpovědí v novinách, rozhlase a televizi.
 

Mikroskopický viník
Pylové zrno při silném zvětšení v elektronovém mikroskopu. Na venkově dosahuje úroveň pylu ve vzduchu normálně svého vrcholu mezi 17. a 18. hodinou.

Dramatický efekt na množství pylových alergenů ve vzduchu může mít bouře. Vysoká vlhkost před bouří způsobí prasknutí pylových zrn a uvolnění stovek drobných částek škrobu, nesoucích jeden z nejvýznamnějších travních alergenů.Ve městech alergeny „nasednou“ na malé částečky uhlíku ve vzduchu, pocházející z naftových motorů. Alergeny nesené těmito částečkami jsou snadno vdechovány a zaneseny do dolních cest dýchacích. Tento mechanizmus byl příčinou „epidemie“ astmatu ve Velké Británii v červnu 1994, kdy bylo v krátké době přijato do nemocnice velký počet pacientů se sezonní pylovou alergií, kteří dosud astmatem netrpěli. Kromě toho se za bouře nevídaně zvýšil počet spór plísně Didymella exitalis, rostoucí na listech ječmene a pšenice. Uvolňování spór této plísně do vzduchu se na začátku deště zvýšilo 25násobně.
 

Změna koncentrace pylu
Úroveň pylového alergenu ve vzduchu se může značně zvýšit během bouře, protože vysoká vlhkost před ní způsobí praskání pylových zrn.

JÍDLO, LÉKY A SEZONNÍ PYLOVÁ ALERGIE
Onemocnění typu senné rýmy bývá jen vzácně způsobeno alergií na potraviny. Nicméně někteří pacienti ze zkušenosti vědí, že vyloučení mléčných výrobků z jídelníčku zmírňuje do určité míry nosní příznaky, zejména silnou sekreci. Existuje zkřížená reaktivita mezi pylem břízy a určitými alergeny ovoce, zejména jablky. Asi 5 % osob s celoroční alergickou rýmou je přecitlivělých na aspirin a další nesteroidní protizánětlivé léky, např. ibuprofen, které u nich mohou bezprostředně vyvolat příznaky a přispět k vývoji nosních polypů.

Mléčné výrobky
Někteří lidé mají vyzkoušeno, že vyloučení mléčných výrobků z jídelníčku zmírní příznaky pylové alergie, zejména vodnatý výtok z nosu.

KORTIKOSTEROIDY
Kortikosteroidy jsou nejúčinnějším lékem u závažnějších forem sezonní pylové alergie, zejména u nemocných s trvalými příznaky včetně ucpání nosu. Mírní zánět nosní sliznice a účinně omezují všechny příznaky. Vstřikování těchto preparátů do nosu zmírňuje i alergický zánět spojivek. Nosní spreje je třeba užívat denně.
Kortikosteroidy lze podávat i v tabletové formě jako kúru trvající asi dva týdny. Tento způsob léčby vede k úplnému odstranění příznaků a je ideální jako krátkodobá pomoc v situaci, kdy pacient potřebuje být ve špičkové formě, např. v době důležitých zkoušek nebo svatby. Dlouhodobě působící injekce kortikosteroidů se nedoporučují pro jejich vedlejší účinky.
 

Nosní spreje
Nosní spreje s kortikosteroidy jsou nejúčinnější léčbou příznaků sezonní pylové alergie.