|
Sezonní pylová alergie („senná rýma“), astma a další alergická onemocnění se za posledních sto let staly mnohem častějšími a dnes patří k významným příčinám nemocnosti zejména u dětí a mladých lidí.
V této knížce najdete vysvětlení, jak alergie vznikají, a jaké jsou jejich hlavní příznaky, a podrobné poučení pro postižené, jak rozpoznat příčinu vlastních příznaků a jak se jim vyhnout.
Seznámíte se také se současnými způsoby léčby alergických onemocnění včetně užitečných svépomocných opatření v naléhavých případech.
ZMĚNĚNÁ REAKCE ORGANIZMU
Alergie je termín užívaný pro řadu stavů - od záchvatů kýchání a intenzivního slzení očí během teplého slunného dne až po svědivou červenavou vyrážku a pískání při dýchání poté, co pohladíte zvířecího mazlíčka rodiny, nebo otok rtů a jazyka a zvracením po požití arašídů. Alergie je projevem poruchy, změněné reakce organizmu, a lze ji charakterizovat jako nepřiměřenou a škodlivou odpověď obranného systému těla na látky normálně neškodné. |
 |
|
Odpověď těla
Příznaky alergické reakce jsou velice individuální, ale obvykle k nim patří záchvat kýchání a intenzivní slzení očí. |
Nejčastějšími alergiemi jsou:
¦ Sezonní pylová alergie („senná rýma“) a alergický zánět spojivek.
¦ Astma.
¦ Svědivé kožní vyrážky.
¦ Alergie na potraviny.
¦ Alergie na vosí a včelí štípnutí.
|
Alergické reakce na léčivé prostředky a léky, např. antibiotika a lokální anestetika (léky užívané k místnímu umrtvení před různými zákroky), jsou méně časté, mnozí astmatici a osoby se sezonní pylovou alergií ale vědí, že užívání aspirinu a dalších podobných léků jejich příznaky zhoršuje.
Mnozí lidé, trpící např. častými bolestmi žaludku, průjmem a zácpou, ale také silnými bolestmi hlavy, neklidem či únavou, spojují tyto své problémy s jídlem, ačkoli zde lze těžko mluvit o pravé alergii. Tyto reakce se označují spíše jako nesnášenlivost neboli intolerance.
Stejně jako se sezonní pylová alergie, astmat nebo svědivá kožní vyrážka (kontaktní dermatitida) někdy objeví po vdechnutí nebo dotyku reaktivní chemikálie v práci, může prostředí v některých kancelářích způsobit tzv. „sick building syndrom“, který typicky vzniká v klimatizovaných budovách s umělým osvětlením, celoplošnými koberci a okny, která nelze otevírat. Příznaky tohoto syndromu jsou svědění očí, sucho v krku a únava. |
 |
|
Kožní reakce
U mnoha osob trpících alergií dochází po kontaktu s určitou látkou k nepříjemným svědivým kožním vyrážkám. |
Mnozí lidé se domnívají, že se u nich objeví obtíže a nevolnost po kontaktu s některými z mnoha každodenně používaných chemikálií, tedy s pracími prášky, bělidly a aerosolovými čistícími spreji, a cítí se dobře pouze v prostředí bez všech těchto látek. Tento stav se nazývá mnohočetnou přecitlivělostí na chemikálie, třebaže je pro postižené něčím velmi reálným, je „vědecky“ obtížně vysvětlitelný a v současnosti není známo, že by byl projevem alergie.
JAK ČASTÁ JE ALERGIE?
Není pochyb o tom, že alergie jsou na vzestupu, třebaže se různé typy alergie vyskytují různě často.
¦ U každého třetího člověka vznikne někdy v životě alergická reakce.
¦ Každý pátý trpí sezonní pylovou alergií neboli „sennou rýmou“. Až do 20. století nebyla tato nemoc vůbec známa a stejně jako alergie, obecně se zdá být nemocí prosperujících zemí.
¦ Odhaduje se, že každý pátý školák má astma.
¦ Každé šesté dítě trpí kožními projevy alergického původu, zejména ekzémem.
¦ Jeden člověk z dvaceti je postihován svědivou vyrážkou označovanou jako kopřivka.
¦ Potravinových alergií, zejména alergie na arašídy, patrně dramaticky přibývá, i když jsou naštěstí stále ještě relativně málo časté.
¦ Velká místní reakce na štípnutí včelou nebo vosou se vyskytuje u 10 procent populace.
|
|
PROČ ALERGIÍ PŘIBÝVÁ?
Alergie bývají dědičné. O tom, zda se u člověka vyvine alergické onemocnění, rozhodují dva faktory. Jedním z nich je jeho genetická výbava. Gen pro alergii, kontrolující tvorbu alergické protilátky - imunoglobulinu E (IgE) a vývoj zánětu, který vede k alergické reakci, leží na pátém z celkem 46 chromozomů. Druhým faktorem je expozice alergenu – látce, která způsobí reakci. U většiny běžných alergií je předpokladem setkání s alergenem v rané fázi života. Rychlý nárůst alergií v posledních desetiletích nelze vysvětlit genetickou změnou, protože pro tu je nutné několik generací, důvodem tedy musí být změna prostředí a životního stylu. Příkladem tohoto procesu je rychlý nárůst alergických onemocnění v zemích středovýchodní Evropy, které si rychle osvojily západoevropský způsob života. K významným změnám, ke kterým zde došlo, je třeba počítat sníženou promořenost dětí parazitárními infekcemi, potlačení mnoha dětských infekcí a dramatické změny podmínek bydlení. Mechanizmus, který je základem alergické reakce, normálně účinně brání průniku parazitů ze střeva do těla. Je možné, že u dětí žijících ve vyspělých hygienických podmínkách, se tento mechanizmus, který přestává být zaměstnán střevními parazitárními infekcemi, obrací proti méně nebezpečným „vetřelcům“, např. pylovým zrnům. Ve velkých rodinách trpí mladší sourozenci alergiemi mnohem méně než jejich starší bratři a sestry. Příčinou tohoto jevu u mladších dětí jsou nejspíše jejich častější virové infekce, běžně předávané mezi příslušníky velkých rodin. Prvorození, u nichž jsou alergie častější, uniknou z větší části těmto nákazám, o nichž se předpokládá, že odklánějí reakce imunitního systému od produkce alergických protilátek. Obecný trend zmenšování rodiny tak vede k vyššímu podílu dětí postižených alergickými nemocemi. |
|
Prvorozené dítě
Nejstarší dítě v rodině má vyšší pravděpodobnost alergie než jeho mladší sourozenci. To nejstarší je méně vystaveno virovým infekcím, a tak stoupá pravděpodobnost, že dojde k tvorbě alergických protilátek.
|
|
MODERNÍ FAKTORY
Studie, provedené ve Švédsku, Německu a Japonsku, prokázaly rozdíly mezi městem a venkovem ve výskytu častých alergických nemocí. Z toho lze usuzovat, že významným faktorem nárůstu alergií může být znečištění ovzduší. Nejdůležitějšími složkami tohoto znečištění jsou vysoká hladina oxidu dusíku (N2O) a zejména velké množství drobných prachových částeček ve vzduchu, převážně emisí naftových motorů. Japonské a německé studie ukázaly, že alergie jsou častější u dospělých i dětí trvale žijící do 100 metrů od frekventovaných ulic a silnic.
Tyto výsledky se ve Velké Británii nepotvrdily, možná proto, že vysoké koncentrace významného nositele znečištění, ozonu, byly naměřeny ve venkovských oblastech, kam je ozon zanášen především z kontinentální Evropy. Ovzduší venkovských oblastí dále obsahovalo vysokou hladinu malých částeček. Souvislost znečištění vzduchu se stále se zvyšujícím počtem alergií je předmětem diskuzí, ale není pochyb o tom, že u nemocných astmatem a sezonní pylovou alergií může ve dnech vysokého znečištění docházet ke zhoršování jejich stavu. |
|
|
Znečištění vzduchu
Hlavním zdrojem znečištění jsou emise továren a výfukové plyny. Při špatné kvalitě vzduchu dochází ke zhoršování sezonní pylové alergie (senné rýmy) a astmatu.
|
Hlavním zdrojem současné epidemie alergií je znečištění domácího prostředí. Naléhavá potřeba šetřit energií, vedla ke změně podmínek v bytech a domech. Vytápění uhlím a okna s jednoduchým zasklením byly v minulosti hlavní příčinou stálého průvanu v lidských příbytcích. Bylo běžné, že vzduch v místnosti se vyměnil až sedmkrát za hodinu. V současnosti máme méně kamen, účinnou izolaci, dvojitě zasklená okna a centrální vytápění – vlivem všech těchto úprav se v místnostech moderního bytu vymění vzduch sotva jednou za hodinu. Důsledkem je vysoké procento hladiny vlhkosti.
Ve většině domácností je dnes více textilií a celoplošných koberců, což je ideální prostředí pro roztoče, žijící v domácím prachu a pro ulpívání alergenů z domácích zvířat, par z nedostatečně odvětrávaných plynových hořáků, cigaretového kouře a výparů domácích chemikálií a sprejů. Tato směs alergenů a dráždivých látek v nevětraném prostředí bytu je pravděpodobně hlavní příčinou rychlého nárůstu alergických onemocnění.
ČASNÁ EXPOZICE
U lidí geneticky predisponovaných se alergie projeví již v rané fázi života. Je-li dítě v prvním roce života vystaveno alergenům domácího i venkovního prostředí, zejména roztočům v domácím prachu, zvířecím alergenům, pylům a plísním, dojde k tvorbě alergické protilátky imunoglobulinu E (IgE). V této době velice záleží na množství alergenu neboli intenzitě expozice. Dítě, které je v prvním roce života vystaveno vysoké koncentraci alergenu roztočů v domácím prachu, má statisticky vyšší pravděpodobnost, že v dětském věku nebo v průběhu dospívání onemocní astmatem.
Podobně je u dětí narozených v pylové sezoně vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyvine sezonní pylová alergie neboli senná rýma. Alergické protilátky IgE se naváží na specializované buňky označované jako žírné, které obsahují velké množství histaminu a dalších silně účinných působků nazývaných leukotrieny. Všechny tyto látky mají schopnost působit rozšíření (dilataci) cév a stažení (konstrikci) hladkého svalu ve stěně průdušek a průdušinek. Kromě toho přitahují další specializované buňky, zejména některé druhy bílých krvinek (eosinofilní leukocyty), podílející se na zánětu a poškození tkáně.
Histamin a leukotrieny způsobují svědění a kýchání, otok kůže a sliznice horních dýchacích cest (nosu, nosních dutin, hrtanu) i dolních dýchacích cest (průdušnice, průdušek a průdušinek). Výsledkem je zarudnutí a otok určitých okrsků kůže, astma a ucpaný nos. Zánět, který se vyvine za účasti eosinofilních leukocytů, vede ke zvýšené citlivosti nosní sliznice i výstelky dýchacích cest a vývoji chronických příznaků. Jiný druh bílých krvinek, lymfocyty, hraje roli u chronického zánětu, charakteristického zejména pro ekzém a kontaktní dermatitidu, ale zčásti též u sezonní pylové alergie a astmatu.
|
Jaké jsou příčiny alergie? |
|
V této tabulce jsou uvedeny nejčastější alergeny, které jsou běžnými podněty „spouštěči“, alergie u citlivých jedinců. Někteří lidé jsou alergičtí na několik alergenů. |
|
Roztoči v domácím prachu |
Roztoči v domácím prachu, zejména jejich výkaly, jsou nejčastější příčinou alergie, která se zjišťuje u 90 % alergiků. |
|
Pyl trav |
Na pylová zrna různých druhů reaguje 70 % alergiků a jejich množství ve vzduchu vzroste, jakmile se větší množství obdělávané půdy změní v nespásané louky. |
|
Domácí zvířata |
Domácí mazlíčci jsou nejčastější příčinou alergických příznaků. Celých 40 procent astmatických dětí vykazuje přecitlivělost na alergeny koček nebo psů. |
|
Stromy |
Stromy jsou nejčastějším „spouštěčem“ časné jarní pylové alergie (senné rýmy). V důsledku globálního oteplení se některé rostliny, dříve typické pro jižní kraje, posunují více na sever. Týká se to bříz, ale i olivovníků, které se v Evropě pěstují stále více na sever od Středozemního moře. |
|
Plísně |
Plísně mohou vyvolat podzimní alergickou rýmu. Spory plísní Aspergillus fumigatus a Alternaria jsou v atmosféře velice časté a mohou provokovat těžké záchvaty astmatu. |
|
Potravinová alergie |
K hlavním „spouštěčům“ potravinové alergie patří mléko, vajíčka, ryby a nově i arašídy. Záchvaty mohou nastat i po barvivech a konzervačních prostředcích v potravinách. |
JAK SE STANOVUJE DIAGNÓZA ALERGIE
Existuje řada různých testů, pomocí nichž lze zjistit, zda jsou příznaky způsobeny alergií, a určit odpovídající alergen či alergeny.
|
|
KOŽNÍ VPICHOVÉ TESTY
Žírné buňky, na něž se navazují alergické protilátky IgE, jsou rozptýleny porůznu v kůži a sliznicích nosu, úst, jazyka, dýchacích cest a střeva. Testování se provádí na kůži pacienta, simulující při testu to, co se děje i v jiných částech těla. Skrze kapičku alergenu se jehlou nebo lancetou provede jemný vpich do kůže. Test se obvykle provádí na kůži předloktí nebo zad. Pokud alergen vyprovokuje uvolnění histaminu, objeví se do několika minut reakce - zčervení a svědění. Pak se v centrální části vytvoří pupen, který do 20 minut dosáhne maxima a odeznívá během několika hodin. Velikost pupene je zhruba úměrná úrovni alergie na určitý alergen. Při vpichovém testu se vpravují do kůže tak malá množství alergenů, že je testování bezpečné a lze ho provádět v každé věkové skupině. Současně lze testovat reakci na dvacet až třicet alergenů.
Vzhledem k tomu, že nějakou dobu trvá, než se všechny žírné buňky po těle obalí protilátkami IgE, mohou být kožní testy u dětí mladších tří let negativní, a to i v případě, že je dítě evidentně alergické na určitý alergen. Naopak i při pozitivitě testů na určitý antigen nemusí při kontaktu s alergenem vzniknout příznaky. Je to možné proto, že tělo má dosud mále objasněný mechanizmus, což může tlumit reakci na vdechnuté alergeny. Pokud pozitivní kožní testy korelují s příznaky, můžeme si být jisti, že příčinou příznaků je alergie na příslušný antigen. |
|
Testování alergií
Lékař umístí kapky podezřelých alergenů na povrch kůže a přes každou kapku propíchne kůži tenkou jehlou nebo lancetou. Alergická reakce se projeví červeným svědivým puchýřkem. |
KOŽNÍ NÁPLASŤOVÉ TESTY
Při tomto testu se roztoky známých alergenů vyvolávajících kontaktní dermatitidu (přísady kosmetických prostředků, nikl nebo konzervační prostředky) nanášejí na kůži zad a po tři dny kryjí speciálním obvazem. Objeví-li se svědivé zarudlé skvrny, je reakce pozitivní. Tyto testy, pokud jsou posuzovány společně s předchozími kožními projevy, jsou velmi citlivé.
KREVNÍ TESTY
Těchto testů se užívá k průkazu IgE protilátek v krvi. Na rozdíl od kožních testů lze jimi přesně měřit množství alergických protilátek v krvi pacienta. Výsledek se obvykle vyjadřuje pomocí stupnice od nuly do šesti.
Je-li výsledek negativní nebo je zjištěno jen velmi malé množství protilátky (0 až 1), není alergické onemocnění pravděpodobné, střední a vyšší hladiny (2 a výše) však již ukazují na přítomnost alergie. Podobně jako při kožním testování lze z jednoho vzorku krve otestovat 20 až 30 různých alergenů.
Krevní testy jsou zvláště užitečné, pokud pacient již užívá léky proti histaminu neboli antihistaminika. Tyto léky totiž blokují reakce využívané při kožních testech, takže vpichové testy i náplasťové testy jsou obtížně hodnotitelné.
DALŠÍ TESTY
Ke zjištění alergie slouží i jiné testy. Patří k nim neutralizačně-provokační test, cytotoxické testy a analýza vlasů.
|
LÉKY PROTI ALERGII
V léčbě alergie je nejdůležitější zjistit alergen, který způsobuje příznaky, a vyloučit, nakolik je to možné, kontakt s ním. Existuje však několik skupin léků, které při správném užívání zmírňují příznaky a především tlumí zánět tkání, provázející chronické alergické onemocnění.
LÉKY ZPŮSOBUJÍCÍ DEKONGESCI
Nosní kapky a spreje navozující dekongesci, např. efedrin a xylometazolin (Otrivin nebo Olynth), účinkují prostřednictvím vazokonstrikce (stažení) krevních cév zásobujících nosní sliznici, a vedou tak k ústupu otoku a uvolnění ucpaného nosu.
Tyto léky rychle působí a jsou velmi účinné, ale neměly by se užívat příliš dlouho, protože neustálá nedokrevnost sliznice může vést k poškození tkáně a zhoršení příznaků.
|
|
|
Spreje s dekongesčním účinkem
Tyto léky se vdechují nosem. Uvolňují oteklou nosní sliznici, ale neměly by se užívat příliš dlouho. |
|
|
LÉKY S BRONCHODILATAČNÍM ÚČINKEM
Účinkem těchto léků dojde k uvolnění konstrikce (stažení) hladkého svalu ve stěně průdušek a průdušinek, která je příčinou zúžení dýchacích cest u osob s astmatem.
Bronchodilatační léky působí rychle a účinně u pacientů s mírným astmatem, kteří trpí nepříliš častými záchvaty pískavého dechu po kontaktu s alergenem nebo po námaze. V případě těžšího astmatu na ně nelze spoléhat, protože neléčí postupující chronický zánět v dýchacích cestách. Zastavení tohoto zánětu vyžaduje léčbu inhalačními protizánětlivými léky, k nimž patří kromoglykát sodný (Intal), nedokromil sodný (Tilade) nebo kortikoidy.
|
|
Snazší dýchání
Bronchodilatační léky působí rychle a účinně při mírném astmatu. Pro děti bývá vhodná inhalace pomocí plastické nádobky zvané spacer. |
|
ZVLÁČŇUJÍCÍ KRÉMY A MASTI
Tyto prostředky, které zklidňují kůži a dodávají jí potřebnou vlhkost, jsou základní léčbou svědivých kožních onemocnění, pro něž je charakteristická suchá, šupinatící kůže.
Jsou k dispozici různé druhy zvláčňujících prostředků, z nichž si pacient může vybrat ten, který mu bude nejlépe vyhovovat. Většina lidí dává přednost krémům, které se rychle vstřebají, před mastmi s vyšším obsahem tuku. Někdy se doporučuje přidávání těchto prostředků do koupele. U částí pacientů se ovšem může vyvinout alergie na konzervační látky obsažené v těchto produktech.
|
|
|
Uklidnění kůže
Tyto prostředky, odborně nazývané emolientia neboli „zjemňující“, zklidňují kůži a dodávají jí chybějící vlhkost. Užívají se v léčbě suchých, svědivých, případně šupinatících kožních projevů včetně alergií. |
ANTIHISTAMINIKA
Antihistaminika, léky známé déle než 50 let, jsou stále základem léčby alergie. V posledních deseti letech se objevily některé nové a dosti odlišné antihistaminové přípravky, nazývané antihistaminika „druhé generace“.
Stejně jako „první generace“ blokují i tyto přípravky (viz str. 35) účinek histaminu uvolňovaného žírnými buňkami a jsou velmi účinné v léčbě svědění a kýchání. Jejich velkou výhodou oproti starší generaci antihistaminik (např. klemastin [Tavegyl]) je to, že nepřekračují bariéru mezi krví a mozkomíšním mokem a nedostávají se do mozku, takže jejich užívání nezpůsobuje ospalost. To je velká výhoda - užití léku například neznemožňuje pacientovi řídit automobil nebo ovládat stroj. Také sucho v ústech jako vedlejší účinek léčby se po těchto nových lécích nevyskytuje tak často.
|
|
ANTIALERGICKÉ LÉKY
Ke skupině antialergických léků, známých jako stabilizátory žírných buněk, patří kromoglykát sodný a nedokromil sodný. Jedinečným účinkem těchto látek je to, že brání žírným buňkám a eozinofilům v uvolňování histaminu a dalších chemických působků způsobujících zánět.
Tyto léky je třeba brát před kontaktem s alergenem, což znamená, že musí být užívány pravidelně. Vzhledem k tomu, že prakticky nemají žádné vedlejší účinky, nacházejí uplatnění v léčbě všech alergických stavů, zejména alergické konjuktivitidy (zánětu spojivek), sezonní pylové alergie (senné rýmy) a astmatu, především u dětí vyžadujících dlouhodobou léčbu.
|
|
Alergická konjunktivitida
Antialergické léky se používají např. v léčbě alergické konjunktivitidy (zánětu spojivek). Vzhledem k mizivým vedlejším účinkům jsou vhodné pro dlouhodobou léčbu alergických onemocnění.
|
|
Léky užívané v léčbě alergií |
| Zjistí-li se alergie, je možné zahájit léčbu podáváním léků, jichž je k dispozici mnoho různých druhů. Tato tabulka uvádí nejčastěji užívané skupiny léků. |
|
Léky způsobující dekongesci |
Nosní spreje; rychle uvolňují kongesci nosní sliznice. |
|
Léky s bronchodilatačním účinkem |
Inhalační přípravky; uvolňují stažení hladkého svalu ve stěně průdušek, takže se obnoví volné proudění vzduchu dýchacími cestami. |
|
Zvláčňující krémy a masti |
Prostředky ke zklidnění kůže postižené zánětem. |
|
Antihistaminika |
Tablety nebo sirup; blokují zánětlivé účinky histaminu. |
|
Antialergické léky |
Inhalační přípravky nebo masti/krémy; preventivně brání uvolňování histaminu a dalších zánětlivých působků. |
|
Kortikoidy |
Inhalační přípravky nebo masti/krémy; silný protizánětlivý účinek v dýchacích cestách i na kůži. |
|
KORTIKOIDY
Kortikoidy jsou léky se silným protialergickým a protizánětlivým účinkem. I když neblokují uvolňování histaminu a dalších látek ze žírných buněk, velmi účinně tlumí zánět, který je základem chronických kožních alergických postižení, dlouhotrvající těžké sezonní pylové alergie (senné rýmy) a závažnějšího chronického astmatu. Účinkují uvnitř buňky na úrovni genů, kde brání vzniku důležitých chemických poslů, zvaných cytokiny, které zásadním způsobem ovlivňují imunitní systém organizmu.
Vedle vynikajících pozitivních účinků může léčba kortikoidy vyvolávat i některé nepříjemné vedlejší účinky (např. akné, zarudnutí v obličeji, zadržování tekutin v těle, svalovou slabost a peptický vřed), které se objevují především při jejich užívání ve formě tablet.
Proto byly vyvinuty kortikoidní přípravky ve formě nosních sprejů pro sezonní pylovou alergii, inhalátorů pro léčbu astmatu a krémů pro léčbu kožních alergií. Nové syntetické kortikoidy, k nimž patří budesonid (Pulmicort, Tafen) a fluticason propionát (Flixotide, Seretide), jsou velmi účinné na povrchu dýchacích cest (nosu i plic) nebo kůže, ale téměř se nevstřebávají do krve. Malé množství, které by se vstřebalo, je rychle odbouráno v játrech.
Je známo, že pravidelné dlouhodobé užívání krémů s kortikoidy může vést ke ztenčení kůže a poruchám pigmentace, ale dosud není jasné, zda mohou mít nějaké významné vedlejší účinky kortikoidy podávané v nosních sprejích a inhalátorech. Existují obavy ze zpomalení růstu u dětí dlouhodobě léčených velkými dávkami kortikoidů. U některých osob byla pozorována snazší tvorba modřin, a je možné, že se u pacientů užívajících kortikoidy může častěji vyvinout šedý oční zákal (katarakta).
Kortikoidy jsou nejúčinnější léčbou alergií, jsou však spíše určeny pacientům se závažnějším onemocněním, které nereaguje na jiné léky.
|
|
|
Kortikoidy
Tyto léky se obvykle podávají inhalačně (pomocí inhalátoru) jako nosní sprej nebo součást krému. Jsou to silně účinné
léky proti zánětu. |
|
Klíčové body |
| • Alergie se staly častější v posledních sto letech. |
| • Příznaky jsou způsobeny nadměrnou reakcí imunitního systému na neškodnou látku. |
| • Alergie bývají dědičné. |
| • Byla zjištěna řada podnětů neboli spouštěčů alergie, k nimž patří roztoči z prachu v domácnosti, pyl trav a domácí zvířata. |
| • Diagnóze alergie slouží různé testy. |
| • Existuje několik skupin léků ke zmírnění příznaků alergie a k tlumení zánětu. |
^ Zpět na začátek kapitoly ^
