Příčinou vzniku a podstatou existence klinických projevů alergických onemocnění je reakce alergenu s protilátkami a buňkami organismu. Výsledkem reakce je uvolnění látek farmakologicky a chemicky aktivních (mediátorů) a vznik zánětu, který navodí změny na jednotlivých orgánech a systémech organismu.

Podmínkou vzniku alergického onemocnění je opakovaný kontakt organismu s nějakým chorobu vyvolávajícím podnětem. Bylo už naznačeno, že tento opakovaný kontakt ne vždy prokážeme. Může k němu docházet skrytě a nepozorovaně, třeba prostřednictvím zkřížených reakcí, jako je tomu např. u alergie pylové, potravinové a lékové. Pouhá přítomnost alergenů k vyvolání projevů nemoci nestačí, jejich působení se musí kombinovat s dalšími vlivy.

Ve druhé polovině 20. století mnohonásobně stouplo znečištění ovzduší různými průmyslovými zplodinami, kouřovými i výfukovými plyny, takže dýcháme vzduch obsahující množství různých škodlivých látek včetně choroboplodných zárodků a alergenů.

Dědičnost se dost velkou měrou podílí na výskytu alergických chorob. Existují celé rodiny, kde se dědí onemocnění s určitou pravidelností z generace na generaci. V jiných případech však je výskyt alergických nemocí v rodině zcela náhodný a neočekávaný.

Akákoľvek zložka potravy sa môže stať alergénom. Medzi najčastejšie spúšťače prejavov potravinovej alergie patria rôzne druhy ovocia (pomaranče, mandarinky, citróny, grepy, ananás,  jahody), ďalej mlieko a mliečne výrobky, všetky druhy orechov, mandle, morské a sladkovodné ryby, čokoláda a kakao, med, múka,  zelenina, mäso.

Alergické vznikajú z mnohých príčin, ktoré sa vzájomne dopĺňajú. Podmienkou vzniku je opakovaný styk organizmu s vyvolávajúcim alergénom pôsobiacim z vonkajšieho prostredia. Pretože se však s alergénmi stretávame všetci a napriek tomu len niektorí z nás majú prejavy alergie, je jasné, že alergény nie sú jedinou príčinou.

Na to, aby sme pochopili podstatu a súvislosti dejov odohrávajúcich sa pri alergii a mohli pojem definovať, musíme si najskôr uvedomiť nasledovné poznatky lekárskych vied. Ľudský organizmus sa chráni pred pôsobením rôznych mikroorganizmov a iných škodlivín prichádzajúcich z vonkajšieho prostredia. Táto obrana je hlavnou úlohou jeho imunitného systému.

Vedci predpovedajú, že v roku 2015 bude polovica Európanov trpieť nejakou formou alergie. Tento neúprosný nárast alergie preto vyvoláva vážne obavy odborníkov.

Život s domácimi zvieratami utužuje zdravie ľudí, tvrdia vedci z Ústavu Roberta Kocha po vyhodnotení množstva štúdií na túto tému.

Včely (Apis mellifica) a vosy (Vespula vulgaris) patří do hmyzího řádu Hymenoptera. Včely se pěstují po celém světě pro med a opylení ovocných stromů. Včelí roj přežívá zimu, a proto může ke včelímu bodnutí dojít i během výjimečně teplého zimního dne, ovšem mnohem častěji k tomu dochází je od jara do podzimu. Čmeláci nejsou agresivní a jejich bodnutí je vzácné. Vosy mají žlutočerně pruhované tělo s úzkým pasem. Staví si hnízda v dutinách vzniklých přirozeně nebo v důsledku lidské činnosti. Žijí v blízkosti člověka a vyhledávají přezrálé ovoce a sladkosti. Chovají se agresivně, a jsou proto nejčastější příčinou alergie na hmyzí bodnutí.

Některá svědivá kožní onemocnění mohou být způsobena alergií na určitou látku, která přišla do kontaktu s kůží. Kůže postižená zánětem silně svědí a může docházet ke vzniku puchýřů. Mnohé látky, nejčastěji součásti potravin, rostlin nebo kosmetických výrobků, mohou vyvolat záchvat

Reakce na potraviny jsou velmi časté, ale jen ve velmi malém procentu se u příznaků, které nastaly po požití určitého jídla, jedná o pravou alergii, tj. imunitní odezvu těla. Každému něco chutná a něco jiného nechutná a u malých dětí bývá odmítání určitých jídel součástí snahy o nezávislosti. U dospělých osob má přejídání se určitými potravinami či odmítání jiných obvykle demonstrativní charakter a patří do oblasti psychologie.

Průduškové astma je v rozvinutých zemích jedinou chronickou nemocí, jejíž výskyt stoupá. Studie školních dětí ukázaly, že za posledních 20 let se zvýšil počet pacientů s astmatem na čtyřnásobek. Astma je v současnosti nejčastějším důvodem pro přijetí dítěte do nemocnice a v mnoha oblastech i jednou z hlavních příčin hospitalizace dospělých pacientů. Jen ve Velké Británii usmrtí astma každoročně 2000 osob, mnohé ve věku mladším než 35 let. Alergie patří k významným příčinám astmatu, neboť hraje roli u 90 % případů astmatu u dětí a 50 % onemocnění u dospělých.

Záchvaty kýchání, vodnatá sekrece z nosu, ucpaný nos, svědění a slzení očí - to vše jsou příznaky onemocněn, nazvaného v polovině 19. století „sennou rýmou“. Vzhledem k tomu, že není způsobeno senem a nejde jen o rýmu, používá se dnes spíše termínů sezonní pylová alergie nebo polinóza. Hlavním „spouštěčem“ sezonní pylové alergie je pyl. Příznaky onemocnění se mohou vyskytovat po celý rok, v tom případě mluvíme o celoroční alergické rýmě, kdy hlavními alergeny bývají roztoči z prachu v domácnosti a domácí zvířata.

Sezonní pylová alergie („senná rýma“), astma a další alergická onemocnění se za posledních sto let staly mnohem častějšími a dnes patří k významným příčinám nemocnosti zejména u dětí a mladých lidí. Alergie je termín užívaný pro řadu stavů - od záchvatů kýchání a intenzivního slzení očí během teplého slunného dne až po svědivou červenavou vyrážku a pískání při dýchání poté, co pohladíte zvířecího mazlíčka rodiny, nebo otok rtů a jazyka a zvracením po požití arašídů. Alergie je projevem poruchy, změněné reakce organizmu, a lze ji charakterizovat jako nepřiměřenou a škodlivou odpověď obranného systému těla na látky normálně neškodné.

1. Termín "peľ"
2. Peľové zrno
3. Produkcia a šírenie peľu
4. Alergény
5. "Lapače peľu"