| 5.1 Žilní krvácení 5.2 Tepenné krvácení 5.3 Krvácení z přirozených tělních otvorů 5.4 Vnitřní krvácení | |
| Při krvácení se snažíme omezit průtok krve ranou a podpořit tak srážení krve. Toho docílíme působením tlaku na ránu (kompresí) a jejím zvednutím (elevací) nad úroveň srdce. Tlak můžeme vyvíjet na ránu přímo nebo v případě tepenného krvácení na přívodovou tepnu. Celkový objem krve dospělého člověka je cca 5–6 l. S krevní ztrátou cca 10 % objemu krve se tělo dokáže vyrovnat, náhlá ztráta 1/3 krve vede již k rozvoji šoku. Protětím velké tepny (pažní, stehenní, krční) lze vykrvácet do 60–90 s. | |
| 5.1 Žilní krvácení Příznaky: pomalu vytékající tmavě červená krev | |
 Posazení nebo položení pacienta, zvednutí rány nad úroveň srdce pro snížení tlaku, pod kterým proudí krev z rány, přiložení tlakového obvazu tvořeného třemi vrstvami: sterilní krytí – tlaková vrstva – fixace (viz dále obr. 17). Pokud obvaz prosákne, přidáváme další, vrstvu. Původní vrstvu neodstraňujeme. Prosákne-li i druhá vrstva, končetinu zaškrtíme. Nemůžeme-li okamžitě připravit vhodný tlakový obvaz, stlačíme ránu přes kus tkaniny. Dbáme přitom na co nejvyšší sterilitu. Pro vlastní bezpečnost je vhodné použití gumových rukavic. | |
| 5.2 Tepenné krvácení Příznaky: vystřikující jasně červená krev s pulzací | |
| Stisk prsty přímo v ráně. Pokud nelze jinak, stisk nepovolujeme až do příjezdu RZP. Prsty je lépe obalit kusem čisté tkaniny, vhodné je použití gumových rukavic pro možnost přenosu infekce (např. HIV) krví. Stisk tlakového bodu = místa, kde je tepna dobře dostupná a má pod sebou pevný podklad (kost), ke kterému ji lze přitlačit. Základní tlakové body obr. 9, přiložení tlakového obvazu viz dále obr. 17. | |
|
Obr. 9 |
| Přiložení tlakového obvazu viz dále obr. 17. Končetina nesmí být studená, pulz na periferii musí být hmatný. Přiložení Martinova zaškrcovadla nebo případně Esmarchovy gumové hadice se pro nebezpečné hromadění zplodin používá jen v nutných a přesně určených případech. Když už je zaškrcovadlo přiloženo, nepovoluje se. Zaškrcenou končetinu vždy znehybníme a intenzivně chladíme pro zpomalení metabolismu v zaškrcené končetině. Vytvoření zaškrcovadla se může improvizovat např. pomocí šátku a roubíku – viz dále obr. 29. | |
Přiložení zaškrcovadla je indikováno pouze v těchto případech:
| |
| 5.3 Krvácení z přirozených tělních otvorů 5.3.1 Krvácení z nosu (EPISTAXIS) Pacienta posadíme do mírného předklonu; nosní křídla stiskneme na dobu 3–5 min; zakážeme mu smrkat a dělat prudké pohyby; přikládáme studené obklady na kořen nosu. Možné je též chladit na šíji, což reflexivně vyvolá stažení cév v nose. Při neustávajícím krvácení možno aplikovat absorbovatelnou želatinovou houbu Gelaspon. 5.3.2 Krvácení ze zvukovodu Je časté při zlomenině spodiny lebeční (basis cranii, báze). Pacienta otočíme na bok (příp. do stabilizované polohy) na stranu poraněného ucha; ucho sterilně přikryjeme a přiložíme odsávací obvaz. 5.3.3 Krvácení z dutiny ústní Při krvácení z jazyka tiskneme krční tlakový bod; při krvácení z dásní po vyražení zubu vkládáme tampón dvakrát vyšší než zub a necháme skousnout. | |
| 5.4 Vnitřní krvácení Příznaky: bolest a citlivost v okolí postižené oblasti, pocit napětí, event. otok; příznaky šoku; zrychlený tep; mělké dýchání; neklid a mnohomluvnost. | |
| Protišoková opatření, chlazení postižené oblasti, zajištění odborného ošetření; u modřin: lehké stlačení mokrou látkou. | |
5. KRVÁCENÍ (HAEMORRHAGIA)
Vloženo: 7.9.2005
Poslední aktualizace: 4.11.2005