Veřejnost
Veřejnost HomeOn-line knižnicaPrvá pomoc
6. ŠOKOVÉ STAVY

6. ŠOKOVÉ STAVY

Vloženo: 7.9.2005

Šok = závažný stav ohrožující na životě, při kterém dochází k selhání krevního oběhu. Šok je charakterizován hypotenzí a nedokrvením tkání. Je to obranná reakce organismu, která snižuje prokrvení v oblasti břicha a podkoží stažením cév, a kdy srdce výrazně zvýší svoji činnost. Pokud trvá dlouho, mění se v irreverzibilní šok. Šok provází asi 10 % úrazů, u nichž bývá smrtelnou komplikací. Při šoku není organismus schopen zásobovat tkáně kyslíkem a odvádět z nich toxické látky.
Příčiny:
  • hypovolemický šok – krvácení (ztráta 20–30 % krve), popáleniny, zvracení, průjmy, těžké infekce
  • kardiogenní šok – infarkt myokardu, srdeční selhání, embolie
  • septický šok – těžké pooperační infekce, popáleniny; objevují se horečky (febrilie), třesavka,
  • anafylaktický šok – alergická reakce na léky, cizorodé bílkoviny (jedy hmyzu, hadů), prudký nástup febrilie s třesavkou, nevolnost (nauzea), zvracení, tachykardie, dušnost (dyspnoe), popř. křeče, bezvědomí, srdeční zástava,
  • neurogenní šok – rozvoj šoku v důsledku oběhového selhání způsobeného abnormálním rozšířením cév, které má svou příčinu v poruše centrální nervové soustavy (CNS), např. úraz mozku, léková intoxikace
Příznaky:
tepová frekvence se zrychluje, postupně přesahuje 120–160 min–1, nitkovitý pulz, studený pot, třes, bledost, apatie (díky mozkové hypoxii), popř. somnolence až bezvědomí, cyanóza periferie, zrychlený a povrchní dech, pocit žízně, hypotenze (TK < 90 mmHg, event. normální u hypertoniků), snižování amplitudy TK (= rozdílu systolického a diastolického TK; normálně je tato hodnota > 30 mmHg).
První pomoc Protišoková opatření; uložení do protišokové polohy = zvýšené dolní končetiny asi o 30 cm; lépe je naklonit celé tělo asi o 30°, pokud je to možné (tzv. Trendelenburgova poloha). Je též možno použít autotransfuzní polohu = zvednutí končetin kolmo k tělu, vymasírování krve z končetin a obvázání elastickým obinadlem od konečků prstů k trupu (usnadnění centralizace krevního oběhu), u kardiogenního šoku zajištění klidu, Fowlerova poloha v polosedě, ev. podání Nitroglycerinu (NTG) tbl. pod jazyk při vědomí; u anafylaktického šoku podání antihistaminika (protialergického léčiva, např. Dithiaden tbl.) a snižování tělesné teploty studenými zábaly.
Stupeň šoku lze přesněji určit podle tzv. Allgöwerova šokového indexu = pulz min–1: systolický TK (mmHg).
Hodnocení: 1 - normální stav ~ 1,2 - lehký šok ~ 1,5 - střední šok ~ 2 a více těžký šok

Pozn.: Tlak krve a jeho měření - viz. 32.2.1.
Protišoková opatření - "5T":
  • teplo – zajištění tepelného komfortu, zamezení tepelným ztrátám (např. pomocí alufólie); nenechat postiženého ležet na holé zemi (prochladnutí hrozí i při teplotě 25 °C),
  • tekutiny – žádné nepodávat; pouze tlumení pocitu žízně svlažováním rtů,
  • ticho – psychologický vliv – uklidňování; vykompenzování rušivých podnětů,
  • tišení bolesti – znehybnění, zástava krvácení ap., aplikace analgetik (léčiv, které tlumí bolest) není vhodná (pro možnost zvracení, aspirace a omezené vstřebávání ze žaludku při centralizaci krevního oběhu),
  • transport – zajistit co nejrychleji; sami raději netransportujeme, pokud by nešetrný transport mohl stav pacienta zhoršit; transportovat se snažíme v protišokové poloze.

Poslední aktualizace: 4.11.2005

Pošli e-mailem

Pošlite kolegom odkaz na túto stránku: