Rakovina dělohy a vaječníků
Možná to někoho překvapí, ale užívání antikoncepčních tablet snižuje riziko, že žena onemocní rakovinou děložní sliznice a vaječníku. Důvodem toho je, že s užíváním antikoncepce je ženský organismus mnohem blíže přírodnímu, přirozenému stavu, než když tablety neužívá. Předchozí věta bude pravděpodobně těžko uvěřitelná, hlavně pro vyznavače „přirozeného“ životního stylu. „Co může být na polykání nějakých »chemických svinstev« přirozeného?“, slyším už rozhořčenou námitku. Ale je to opravdu tak. Abychom pochopili proč, musíme se ponořit hluboko do historie lidstva, až do starší doby kamenné. Zavítáme mezi hrdiny Štorchových románů, kteří za poslední doby ledové proháněli srstnaté tlustokožce v okolí Dolních Věstonic. Představme si, jak vypadal život tehdejší ženy, která více než ženou byla ještě samicí druhu Homo sapiens. První menstruaci dostala pozdě, nejdříve tak v 17 letech. Nástup pohlavní dospělosti totiž závisí na příjmu energie, tedy na stravě, a v té době, věru, nelétali pečení holubi do úst; lidé žili spíše na hranici podvýživy. V jarém věku ta dáma otěhotněla a v těhotenství hormony tvoří placenta plodu; vaječníky odpočívají. Když porodila, kojila minimálně do 3 let věku dítěte, spíše déle. Jinak to ani nešlo; my dnes máme Sunar, ale paleolitický lovec skot nechoval, kde by tedy vzal mléko. Po dobu kojení neměla menstruaci, vaječníky totiž také nefungují. I to závisí na energetické bilanci příjmu a výdeje; protože kojení je na organismus velmi náročné, při tehdejších potravních možnostech byl poměr spíš ve prospěch výdeje. Za takových okolností organismus vaječníky „vypíná“, protože by jejich nositelka prostě další těhotenství nevydržela. Jakmile byl potomek odstaven, naše kromaňonská dáma velmi rychle obtěžkala znovu a cyklus se opakoval. A tak to šlo až do přechodu, který nastával tehdy dříve, asi ve 40 letech (také totiž závisí na výživě a sociokulturních podmínkách). Samice druhu Homo sapiens tedy byla prakticky celý život těhotná nebo kojila a menstruace pro ni byla velmi nevšedním zážitkem, protože její vaječníky se probouzely ze spánku jen na krátkou dobu mezi koncem jednoho kojení a začátkem příštího těhotenství. Ano, takový je skutečně přirozený životní styl, říká se tomu odborně přirozený reprodukční vzorec života.
Podívejme se teď, jak je na tom žena moderní a civilizovaná. Na hranici podvýživy obvykle nežije, menstruace proto přijde průměrně ve 13 letech. První těhotenství ji čeká kolem 25. roku, v dnešní době někdy i mnohem později. Kojí zřídka déle než 6 měsíců; pak snad porodí ještě 1 dítě, ovšem tím zpravidla končí a čekají ji jen už samé menstruace. Jedna za druhou, až do padesátky, protože až tehdy dnes v průměru přijde přechod (zase to souvisí s dostatkem potravy). Spočítejte si to, znamená to asi 400 menstruačních cyklů za život. Čtyřistakrát vznikne na vaječníku folikul, praskne a přetvoří se ve žluté tělísko, které pak zanikne. Čtyřistakrát naroste desetinásobně děložní sliznice, aby pak zase odumřela a z těla se vyloučila. To jsou pro rozmnožovací orgány velmi dramatické změny, na které nejsou vůbec stavěny! S tím evoluce naprosto nepočítala! Od lovců mamutů se lišíme kulturně, biologicky však vůbec ne! Proto není divu, že tento způsob zacházení ženským pohlavním orgánům ani trochu nesvědčí. Daň, kterou za to moderní ženy platí, je smutná: vysoký výskyt rakoviny vaječníku, rakoviny děložní sliznice, děložních myomů, endometriózy, různých menstruačních a předmenstruačních problémů… To všechno jsou onemocnění, která prakticky neznají ženy primitivních národů. Důvod je prostý: stráví v jiném stavu mnohem větší část života, než je běžné u nás.
Prodělané těhotenství tedy chrání ženu před řadou nepříjemných a nebezpečných onemocnění. Čím více prodělaných těhotenství, tím lépe, ani to však není zadarmo: žena se musí starat o velkou rodinu a někdy jí mnohé prožité gravidity zanechají na těle stopy, které nejsou právě v souladu se současným estetickým ideálem ženy. Jaké je východisko pro moderní ženu, která si nechce pořídit desetičlennou rodinu? Ano, řešení poskytuje právě hormonální antikoncepce. Vytváří totiž v organismu stav velmi podobný těhotenství, alespoň pokud jde o režim pro pohlavní orgány. Hypofýza netvoří gonadotropiny, vaječníky jsou utlumené a spí, buňky děložní sliznice se množí mnohem méně než v „přirozených“ cyklech. Proto stejně jako těhotenství mají i antikoncepční tablety ochranný účinek proti zmíněným chorobám, nejvíce proti těm nejzákeřnějším, zhoubným nádorům. Žena, která je alespoň rok pravidelně bere, má riziko rakoviny dělohy a vaječníku sníženo na polovinu! Ochranný účinek stoupá s dobou užívání a trvá až do konce života! A vzhledem k tomu, že rakovina děložní sliznice je nejčastější rakovinou ženských pohlavních orgánů a jednou z nejčastějších malignit vůbec, nejsou to čísla zanedbatelná. Odhaduje se, že jen v USA zachrání každoročně „anti-baby pills“ asi 9 tisíc žen od rakoviny dělohy. Rakovina vaječníku není tak častá, ale je o to zákeřnější. Zatímco rakovina dělohy se ohlásí poměrně brzy nepravidelným krvácením z dělohy po ženském přechodu, na rakovinu vaječníku se nezřídka přijde, až když je pozdě.
Z toho, co jsem napsal, plyne poučení. Především, že žena, která antikoncepci neužívá a riskuje nechtěné těhotenství v přesvědčení, že žije „přirozeně“, může být mnohem vzdálenější ideálu přirozenosti než ta, která „do sebe cpe ta chemická svinstva“. Změna životního stylu v moderní době s sebou přináší velmi komplikované vazby, které nemusí být na první pohled zřejmé. Proto druhé poučení, obecnější, by si mohli zapamatovat pojídači zrní a jiní vyznavači přírodního životního stylu: ne vždy je příroda to, co se při zběžném pohledu jeví být zelené.
Gynekologické záněty
Jestliže užívání tablet snižuje riziko rakoviny na polovinu, ohrožení zánětlivým onemocněním vnitřních rodidel redukuje ještě výrazněji. Pro vysvětlení tentokrát nemusíme chodit do doby kamenné, protože je poměrně prosté. Víme, že ženské pohlavní ústrojí představuje vlastně nepřetržité spojení mezi zevním prostředím a velmi intimním prostředím vnitřním, citlivým na jakoukoliv infekci. Aby nedocházelo k zánětům, je děložní hrdlo uzavřeno neprostupnou hlenovou zátkou, která žádné mikroorganismy nevpustí. Ale někdy se přece musí hrdlo otevřít: v období, kdy má žena otěhotnět, musí vpustit spermie. Proto se v plodných dnech vlivem vysoké hladiny estrogenu hlen rozpustí a hrdlo se doširoka otevírá. V tu dobu mohou ovšem kromě spermií vniknout do dělohy i mikrobi. Ti dokonce dokáží „osedlat“ spermie a jinak nepohyblivé bakterie se „vezou“ na spermiích směrem do nejskrytějších a nejintimnějších oblastí ženského těla. To není výmysl; existují elektronmikroskopické studie, které to jednoznačně dokazují. Protože hlenová zátka děložního hrdla zaniká právě v plodných dnech, je ochranný vliv antikoncepce pochopitelný; žena užívající antikoncepci žádné plodné dny prostě nemá. V literatuře se uvádí, že riziko zánětu vnitřních rodidel je u uživatelky antikoncepce oproti ženě, která antikoncepční hormony nebere, zhruba třetinové. Jelikož zánět vnitřních rodidel, vaječníků a vejcovodů, je dosti častou příčinou neplodnosti (kvůli následné neprůchodnosti vejcovodů), dá se říci, že antikoncepce chrání budoucí plodnost ženy.
Bolestivá menstruace a předmenstruační potíže
U mladých bezdětných žen bývá často menstruace bolestivá (odborně se tyto nepříjemné potíže nazývají dysmenorhea), zatímco u žen po třicátém roce věku se objevují různé potíže předmenstruační (bolesti hlavy, změny nálady, otoky a různé jiné), kterým se souhrnně říká premenstruální syndrom (PMS). Oba stavy mají jedno společné: lékaři neznají dopodrobna jejich příčinu. U dysmenorhey menstruační bolesti souvisí s přemrštěnou tvorbou tzv. prostaglandinů v děložní sliznici, u PMS je zodpovědné kolísání hormonálních hladin během cyklu. Jisté však je, že u obou těchto nepříjemných stavů pomáhá téměř vždy užívání hormonální antikoncepce, protože snižuje výšku děložní sliznice a zabraňuje kolísání hladin hormonů. Dokonce se dá směle říci, že je to léčba nejúčinnější. V tomto případě se však nedoporučují přípravky třífázové; účinnější jsou jednofázové s co nejnižšími dávkami estrogenu.
Mimoděložní těhotenství
Že antikoncepční tablety nedovolí vznik mimoděložního těhotenství, je celkem logické. Je to onemocnění poměrně vzácné (vyskytne se asi 1 případ na každých 100 porodů), zato dosti závažné. Usídlení oplozeného vajíčka ve vejcovodu nejenže může způsobit krvácení a vést i k smrti nositelky takové gravidity, ale v každém případě postižený vejcovod těžce zdevastuje. Ten pak pozbyde schopnosti dovést oplodněné vajíčko do dělohy a žena se stane neplodnou.
Tento klad antikoncepčních tablet vynikne hlavně ve srovnání s nitroděložními tělísky, které před mimoděložním těhotenstvím ženu neochrání.
Krevní ztráta při menstruaci a úprava cyklu
Při správně nasazeném přípravku, to znamená takovém, který ženě vyhovuje, je menstruační cyklus absolutně pravidelný, bez ohledu na to, jaký byl předtím. Navíc intenzita krvácení bývá slabší, dochází k menším krevním ztrátám, a to je pro organismus blahodárné. Ztráta krve znamená především ztrátu krevního barviva, a to je zase především ztráta železa. Železo je pro tělo poměrně vzácný prvek; v lidské stravě ho není mnoho (musí být ve zvláštní využitelné podobě; jíst železné piliny nepomůže, dokonce ani populární červené víno vašemu tělu železo nedodá) a jeho vstřebávání zažívacím ústrojím není neomezené. Proto je bilance tohoto prvku v ženském organismu poměrně napjatá a každé vylepšení stojí za to. Někdy bývá menstruace s tabletami dokonce tak slabá, že zcela unikne pozornosti; krev se dá v takovém případě dokázat v pochvě pouze chemickými metodami. Z hlediska krevní ztráty jde jistě o ideální stav, ale uživatelku to zpravidla vyděsí, protože se domnívá, že antikoncepce selhala.
Další příjemné vedlejší účinky
Braní kombinované hormonální antikoncepce má ještě celou řadu dalších blahodárných efektů. Na vaječnících se nemohou tvořit cysty (které na nich jinak s oblibou vznikají a někdy jsou důvodem k operačnímu zákroku), uživatelky mají výrazně snížené riziko některých revmatických onemocnění (konkrétně tzv. revmatoidní artritidy). Dalo by se těch kladů najít více. Na jednom gynekologickém kongresu jich tehdy známý propagátor antikoncepce Dr. Radim Uzel vypočítal 16. Vzpomínám si na ten poslední, který ovšem ani on neuměl vysvětlit, i když je prý nezvratně statisticky prokázán: uživatelky antikoncepce údajně mají méně dopravních nehod…
Pro zapamatování
- Antikoncepce má celou řadu příznivých vedlejších neantikoncepčních účinků, pro které někdy stojí za to ji brát, i když ochranu proti nežádoucímu početí nepotřebujeme.
- Hlavními příznivými vedlejšími účinky jsou: snížení rizika rakoviny dělohy a vaječníku (na polovinu) a snížení rizika zánětu vnitřních rodidel (na třetinu).