Nežádoucí účinky antikoncepčních tablet můžeme z praktického hlediska rozdělit na 2 skupiny: závažné a nezávažné (leč nepříjemné). Mezi ty závažné patří komplikace, které se týkají cévního systému, a sice žil a tepen, a možné poškození jaterní tkáně. Všechno ostatní jsou jen nepříjemnosti.
Žilní systém
Skoro každý tuší, že antikoncepční tablety dělají něco neblahého s žílami na dolních končetinách, ale málokdo ví, co přesně. To vede k tomu, že leckterá žena tablety odmítá docela zbytečně a argumentuje například tím, že má po mamince sklony ke křečovým žilám a nerada by si je užíváním tablet způsobila. Má to na svědomí falešná představa, že tablety mají schopnost varixy způsobit. Proto hned na začátku říkám, že nemají. Antikoncepční tablety mohou jen již existující onemocnění žil zkomplikovat. Abyste pochopili proč, musím vás seznámit se 3 důležitými fakty:
- Všechno má na svědomí estrogen v tabletách a tzv. „first-pass“ efekt. Toto anglické sousloví označuje skutečnost, že veškerá krev, která se vstřebá trávicím ústrojím, nejprve prochází játry. Proto jsou jaterní buňky vystaveny při polykání tablet vysoké koncentraci estrogenů v procházející krvi, vyšší než jakékoliv jiné buňky v organismu, jak jsem se už zmínil v kapitole o principu antikoncepčních tablet.
- Jaterní buňky jsou místem, kde se tvoří většina krevních bílkovin, kromě jiného i bílkoviny, které jsou zodpovědné za srážení krve (říká se jim odborně koagulační faktory).
- Estrogen tvorbu těchto koagulačních faktorů zvyšuje.
Jestliže si tyto poznatky dáte dohromady, je naprosto logické, že organismus uživatelky tvoří koagulačních faktorů více a její krev má větší schopnost se srážet, než je obvyklé. Za normálních okolností to nevadí; organismus si s takovou situací dokáže poradit, protože má mechanismy, které zbytečně vznikající sraženiny okamžitě rozpouští (tzv. antikoagulační systém). Běda ale, když je se srážením takříkajíc na štíru, tj. když má nějaké onemocnění, které zvýšená srážlivost může zkomplikovat. Typickým příkladem jsou křečové žíly dolních končetin. Takové žíly jsou rozšířené, krev v nich proudí pomaleji, všelijak víří a navíc žilní stěna bývá poškozená. V tom případě antikoagulační ochrana jen horko těžko udržuje krev v tekutém stavu. Pak stačí srážlivost jen o něco málo zvýšená a je zle. Začnou se tvořit sraženiny neboli tromby, žíla se ucpává a za takových okolností se vždy přidá okamžitě zánět. Vzniká žilní trombóza komplikovaná zánětem, odborně tromboflebitida.
Obecně zvyšuje užívání antikoncepce riziko žilní trombózy asi 2,5–3,5×. Vypadá to hrozivě, ale není to ve skutečnosti tak zlé. U zdravých lidí je žilní trombóza totiž tak vzácná, že ani ono trojnásobné zvýšení nepředstavuje nic děsivého. Ovšem u nemocných s poškozeným žilním systémem, kde je už základní riziko vysoké, může trojnásobné zvýšení představovat velký problém. A nejsou to jen varixy dolních končetin, jsou to třeba i umělé srdeční chlopně, stavy po operacích cévního systému apod. Zvláštní případ pak tvoří ženy, které mají dědičně zvýšenou srážlivost; podkladem je obvykle vrozená porucha ochranného antikoagulačního systému. Takových onemocnění je několik typů, ten nejpopulárnější, o němž se v poslední době hovoří, je zapříčiněn tzv. Leydenskou mutací. Jde o stavy, které představují skutečný problém. Křečové žíly totiž na ženě vidíme, vrozený defekt antikoagulačního systému nikoliv. Takto postižená žena nemusí mít celá desetiletí žádné potíže a celý problém může vyplavat na povrch třeba v těhotenství nebo právě při zvýšení srážlivosti krve vlivem antikoncepčních hormonů. Odborníci sice navrhovali, že by se všechny budoucí uživatelky tablet měly na tyto vrozené poruchy testovat, problém však spočívá v tom, že jde o onemocnění dosti vzácné a testy jsou velmi drahé – náklady na odhalení 1 případu by proto dosáhly takové výše, jakou žádný zdravotní systém neunese. Nezbývá tedy nic jiného, než aby lékař budoucí uživatelce položil otázku: „Neměl někdo ve vaší rodině jinak nevysvětlitelné trombotické onemocnění (trombózu žil dolních končetin, plicní embolii apod.)?“ Smysl toho je jasný: jsou to onemocnění dědičná a my pátráme po vrozené zátěži. Na přítomnost těchto tzv. trombofilních stavů pak testujeme až při důvodném podezření.
V úvodu jsem se zmínil, že za zvýšení rizika trombóz může estrogen. V polovině 90. let se kupodivu přišlo na to, že i progestiny v tom hrají svou roli. Zjistilo se totiž, že přípravky s novými progestiny se sníženou androgenicitou (o nich se dočtete v předchozí kapitole v části Kauza progestin), konkrétně s desogestrelem a gestodenem, mají riziko trombózy podstatně vyšší než tablety se staršími progestiny druhé generace, např. s levonorgestrelem. A tak se stalo, že hormony považované již za překonané, u nichž se zdálo, že brzy skončí na smetišti medicínských dějin, byly rehabilitovány a opět se dostaly do módy. Výsledkem toho je nejen neklesající obliba třífázových přípravků s levonorgestrelem (Trisiston®, Trinordiol®, Tri-Regol®…), ale i zcela nedávno na trh uvedený nový přípravek Loette®.
Srdce a tepny
Zatímco estrogen poškozuje žíly, progestiny mají na svědomí problémy s tepnami. I tady si vysvětlíme proč.
Nejobávanějším onemocněním tepen je skleróza, přesněji atheroskleróza. Pod pojmem skleróza si většina lidí představí komické zapomínání, které je předmětem spousty anekdot. Taková legrace to ovšem není; jde o velmi závažné onemocnění, které spočívá v tom, že se do stěn cév ukládá cholesterol a vytváří na nich zevnitř stále tlustší pláty, které tepnu postupně zužují, až ji uzavřou. V tu chvíli přestává tkáň, dříve zásobovaná krví prostřednictvím nemocné cévy, dostávat kyslík, a v důsledku toho odumírá. Když je postiženou tkání srdeční sval, říká se tomu infarkt myokardu, když mozek, jde o mozkovou mrtvici (odborně cévní mozková příhoda). Tedy samá závažná až smrtelná onemocnění, na jejichž počátku stojí právě sklerotické změny tepen. Na rychlost tohoto nebezpečného procesu má vliv krevní hladina cholesterolu. Není však cholesterol jako cholesterol, v organismu se vyskytuje ve 2 podobách: jako HDL cholesterol (pro zvídavé: HDL značí „high-density lipoproteins“) a jako LDL („low-density lipoproteins“) cholesterol. Kupodivu mají zcela opačný účinek. Zatímco HDL je „hodný“ a svědčí spíše o odčerpávání cholesterolu z cévních stěn, forma LDL je ta „zlá“, která cévní stěny ničí. Čím větší část cholesterolu má formu HDL, tím lépe, čím více ho však máte ve formě LDL, tím větší riziko neblahých komplikací. A tady se dostáváme k hormonům: zatímco estrogen zvyšuje „hodný“ HDL cholesterol, mužský pohlavní hormon testosteron zvyšuje „zlý“ cholesterol LDL. Logicky pak mají ženy složení krevního cholesterolu mnohem příznivější než muži. Proto také muži dostávají infarkty v průměru o 10 let dříve než ženy a vůbec se dožívají nižšího věku. Nespravedlivé, že? A jak to souvisí s antikoncepcí? Již v kapitole o umělých antikoncepčních hormonech jsme si řekli, že většinu umělých progestinů chemici vytvořili původně z hormonu mužského, testosteronu, na který se umělé progestiny mohou v těle zčásti zpět přeměňovat. A mužský hormon, to znamená u ženy nejen kosmetickou katastrofu ve formě akné a vousů, ale i změnu poměru HDL/LDL směrem k převaze toho „zlého“! A tedy vyšší tempo atherosklerózy, vyšší riziko infarktů a mozkových cévních příhod! To je také hlavní důvod, proč se farmaceutický výzkum horečně snaží vyvinout takové hormony, které nemají ani stopu mužského, androgenního efektu.
Možná jsem to napsal trochu moc drsně a čtenářka už zase míří s krabičkou antikoncepčních tablet směrem k popelnici. Není to nutné. Přeměna umělých progestinů v mužské hormony je nepatrná a zejména mladé ženy se jí nemusí obávat. Mají cévy ještě mladé a jejich cholesterol jim většinou může být dosti lhostejný. Ale jiná situace je u uživatelek, které překročily 35. rok věku. Ty by měly volit přípravek s nízce androgenním nebo neandrogenním progestinem, tedy nikoliv s levonorgestrelem, nikoliv s norethisteronem. A není to už vůbec lhostejné u kuřaček jakéhokoliv věku! Kouření totiž dává tepnám pořádně zabrat a nevhodný progestin by škodlivost kouření mohl zmnohonásobit.
A ještě jedna skupina žen si na působení progestinu na cholesterol musí dát pozor: ty, které mají krevní cholesterol zvýšený. Tento stav, který nazýváme odborně hyperlipidémie, je obvykle vrozený a dědičný. Upozorní na něj rodinný výskyt infarktů nebo mozkových cévních příhod v nezvykle mladém věku, většinou do 40 let, nebo úmrtí na tyto choroby před 50. rokem. V takovém případě je na místě pečlivé vyšetření cholesterolu, aby se vyloučila porucha jeho metabolismu a předešlo se někdy závažným následkům.
Jaterní poškození
Strašák zhoubného vlivu antikoncepce na játra provází tablety od samého počátku. Stále je ještě mnoho lékařů, kteří nepředepíší antikoncepci bez důkladného vyšetření jaterních funkcí (tzv. jaterní testy) a opakují je pak každým rokem. V dnešní době je taková opatrnost většinou zbytečná. Zprávy o poškození jater pocházejí z dob, kdy tablety obsahovaly velké dávky hormonů, estrogenu minimálně 5× a progestinu až 20× (!) víc než dnes. Dávky hormonů od té doby poklesly, přešlo se na hormony mnohem vhodnější, ale mýtus o nebezpečí pro játra se udržuje stále. Ve skutečnosti jaterní poškození, alespoň u zdravých lidí, nehrozí. Dalo by se předpokládat jen u lidí s játry chorobně změněnými, ale tito lidé to o sobě obvykle vědí, protože mají i jiné příznaky, a většinou jsou pod přísným lékařským dohledem. Proto se dnes vyšetření jaterních testů před nasazením antikoncepce nepožaduje. Oficiální doporučení odborníků zní: u zdravých lidí vyšetřit jaterní funkci po 3–12 měsících užívání, pokud výsledky jsou normální a uživatelka nemá potíže, není nutno jaterní testy opakovat. To je oficiální stanovisko. Specialisté na jaterní problematiku vám ovšem v kuloárech řeknou, že jaterní testy se u uživatelek hormonální antikoncepce nemusí vyšetřovat vůbec, neboť jejich výpovědní hodnota je v tomto případě téměř nulová.
Antikoncepce a rakovina prsu
Rakovina prsu představuje nejen co do výskytu nejčastější zhoubný nádor žen, ale i nádor velmi těžko a bolestně léčitelný. Protože se obecně ví, že mléčná žláza je tkáň závislá na hormonech, obava, že právě hormonální antikoncepce zvyšuje riziko tohoto onemocnění, je velmi rozšířená. Nade všechnu pochybnost se prokázalo, že to není pravda. Hormonální antikoncepční tablety rozhodně riziko rakoviny prsu nezvyšují. Pokud vůbec na prs mají nějaký vliv, tak příznivý: snižují riziko nezhoubných onemocnění mléčné žlázy (mastopatie, nezhoubné nádory).
Váhový přírůstek
S tímto nežádoucím účinkem se dostáváme už do oblasti spíše nepříjemností než vážných problémů. I když právě přírůstek hmotnosti mohou některé ženy, pro které představuje estetický ideál vychrtlá krasavice z titulní strany módního časopisu, vnímat jako nesmírně závažný. Tloustnutí je tak jednou z nejčastějších příčin, proč ženy odvrhnou hormonální antikoncepční tablety a riskují raději nežádoucí těhotenství.
Povězme si, jak to s tím přírůstkem na váze vlastně je. Kdysi, v antikoncepčním středověku, se v tabletách užívaly progestiny, které měly zčásti anabolické účinky. (Anabolický znamená podporující lepší využití potravy a ukládání zásob ve formě tuku nebo svalové hmoty; anabolické hormony užívají jako nedovolený doping těžcí atleti a kulturisté.) S těmito tabletami se opravdu snadno přibíralo. Jenže anabolické progestiny se už neužívají, a pokud ano, tak v dávkách tak nízkých, že se anabolický efekt nemůže projevit. Přesto se občas s tabletami přibere. Vysvětlíme si proč.
Už z předchozích kapitol víme, že antikoncepční tablety obsahují 2 druhy hormonů: estrogen a progestin. Oba mohou způsobit přírůstek váhy, každý z nich jiným způsobem.
Ten první, estrogen, má na svědomí, že mezibuněčná hmota „nasaje“ více vody. Pro čtenáře, kteří se na střední škole účastnili chemických olympiád, upřesním, že pod vlivem estrogenu dojde k depolymerizaci tkáňových mukopolysacharidů. Velké molekuly těchto složitých sloučenin, které jsou základem mezibuněčné hmoty, se vlivem hormonu rozdělí na me
nší. To vede k zajímavému jevu: stejné množství látky se najednou skládá z většího množství částic. A protože schopnost osmoticky vázat vodu závisí jen a jen na počtu částic, a vůbec ne na jejich velikosti, mezibuněčná hmota náhle váže více vody. Ostatní čtenáři, pro které fyzikální chemie není koníčkem, o tom nebudou přemýšlet a jen si zapamatují, že estrogen může vést k jistému zadržení vody v těle. To má samozřejmě za následek hmotnostní přírůstek, sice nevelký, nejvýše 2–3 kg, ale rychlý. Není to tedy „pravé“ tloustnutí, nejedná se o podkožní tuk, navíc „nabobtnalé“ tkáně vyhladí vrásky a vliv na ženskou krásu je tak spíš kladný, stačí to však k tomu, aby se potenciální uživatelka vyděsila a tablety předčasně odvrhla. Dodejme, že ukvapeně; pravděpodobně by se vše za několik týdnů vrátilo k původnímu stavu. Pro ty, které tímto způsobem přiberou výrazněji, je vhodný přípravek Yadine®, který takový účinek nemá. Ne že by neobsahoval estrogen, ale druhá složka, progestin, je tvořena drospirenonem, hormonem odvozeným od diuretika, tedy od léku, který se používá k odvodnění organismu. A protože si trochu toho močopudného účinku ponechává, skvěle vyvažuje estrogenem způsobené zadržení vody.
Druhá složka, progestin, může také způsobit přírůstek váhy, ale jinak. Je záludnější, protože způsobuje to, co je pro ženu-dietářku pravou pohromou: má na svědomí vyšší chuť k jídlu. Za přírůstkem váhy – a tentokrát je to opravdu tuk, žádná voda – nestojí tedy nějaké tajemné zlověstné hormonální účinky, ale jen dobrý apetit ruku v ruce se slabou vůlí. Hormonální antikoncepce totiž naladí organismus tak trochu jako v těhotenství. A těhotným, jak známo, chutná… Uvědomme si, že každá česká žena se v touze po štíhlých proporcích snaží víceméně stále držet jakousi dietu a se střídavým úspěchem bojuje se svou chutí k jídlu. Množství požité potravy je pak výslednicí sváru protichůdných tendencí v nitru ženy: dietních zábran na jedné straně, na druhé straně zoufalého nutkání tu lednici přece jen otevřít, a s antikoncepčními tabletami touha po oné lednici stoupá… Jistě by se i tahle situace dala zvládnout vůlí, jenže tu antikoncepční tablety neposilují.
Na závěr ještě slovo pro ty, které se právě rozhodly, že tohle rozhodně riskovat nebudou: většina žen na užívání antikoncepce žádnou změnou váhy nezareaguje. Vlastní statistiku jsem si nedělal, ale známý britský popularizátor antikoncepce J.Guillebaud píše, že ze 100 uživatelek jich asi 15 ztloustne, 15 naopak vyhubne a zbývajících 70 váhu nezmění. Takže směle do toho.
Pokles libida a psychické změny
Deprese, změny nálady a pokles libida (jak se odborně nazývá chuť na milostné hrátky) jsou druhým nejčastějším důvodem, proč ženy tablety odmítají. Lidské nálady jsou ovlivňovány chemickými látkami v mozku, kterým se říká neurotransmitery. Jsou to sloučeniny, které slouží k výměně informací mezi nervovými buňkami, a právě hormony ze skupiny progestinů mohou ovlivňovat jejich tvorbu a tím i nálady a jiné duševní pochody. Uvádí se, že nejméně ze všech progestinů ovlivňuje neurotransmitery dienogest. Bohužel i při užívání antikoncepce s tímto progestinem (Jeanine®) si občas někdo na pokles sexuálních choutek stěžuje. Když jsme mluvili o vážných zdravotních komplikacích antikoncepce, vypadá tohle jako legrace, ale mně se tato potíž jeví jako velmi závažná. Jednak je mnohem častější než např. žilní problémy, jednak vlastně zpochybňuje samotný smysl antikoncepce.
Celý problém však není tak jednoduchý. Nedávno mne navštívila jedna z mých pacientek, které jsem před časem zavedl nitroděložní tělísko, obyčejné, bez stopy jakéhokoliv hormonu. A tato žena si postěžovala : „Doktore, co jste mi dal tu Danu, tak mě to vůbec nebaví…“ Kdyby tato paní brala tabletky, svedli bychom její problémy na hormony, jenže ona žádné hormony nebere. Patří prostě do druhu hráčů, chodců po laně nad propastí, vyznavačů adrenalinových sportů a vzrušuje ji právě ono nebezpečí nechtěného těhotenství, zahrávání si s osudem, zatímco zabezpečený sex jí nic neříká. Domnívám se, že takových lidí je překvapivě mnoho. Hormony pak jsou obviněny trochu neprávem.
Další věc, kterou musíme vzít v úvahu, je tzv. placebo efekt. Placebo je neúčinný lék podaný jako účinný: dáte-li 10 lidem spolknout červenou lentilku s tím, že je to mocný medikament na snížení krevního tlaku, u 3 z nich se opravdu měřitelně a zřetelně tlak sníží! Ano, 30 % lidí jsou tzv. placebo-reaktoři, tj. reagují i na zcela neúčinnou látku; stačí, když k tomu dostanou dostatečně sugestivní vysvětlení. A teď si představte, že budoucí uživatelka si v příbalovém letáku přečte, že při užívání antikoncepce bude mít deprese, snížené libido a ještě asi 50 jiných potíží. Na příkladu s tlakem krve jsme viděli, že nejméně třetina má předpoklady vedlejší efekty mít, i když tablety budou obsahovat vitaminy nebo třeba vůbec nic! A to je krevní tlak objektivně měřitelná veličina! Co teprve věci tak efemérní, tak subjektivní a obtížně hodnotitelné, jako to, zda jsem smutný, nebo zda se mi zrovna dnes chce souložit…
Bolesti hlavy
Jsou-li deprese druhou nejčastější příčinou opuštění antikoncepce, jsou bolesti hlavy tou úplně nejčastější, alespoň můžeme-li věřit již citovanému J. Guillebaudovi. Vysvětlení tohoto jevu je obtížné. Předpokládá se, že za to mohou opět progestiny a jejich vliv na cévy, ale blíže o tom lékaři nic neví. Víme jen to, že ženy trpící migrénami mají s antikoncepcí záchvaty častěji, takže většinou se migréna uvádí jako jedna z mála tzv. kontraindikací kombinované hormonální antikoncepce (kontraindikace léku znamená zákaz jeho podávání za určitých podmínek). Ovšem pozor, ne každá bolest hlavy je migrénou. Pro opravdovou migrénu je charakteristický záchvatovitý průběh, bolest obvykle jen poloviny hlavy a často i poruchy vidění. Všechno ostatní jsou pouze bolesti hlavy obyčejné, nikoliv migréna. I ty mohou tablety vyprovokovávat, ale obvykle stačí tablety vyměnit za jinou značku a je po potížích. Ale nechtějte po mně, abych napsal, s kterými jsou bolesti hlavy nejčastější. Žádnou závislost se mi nepodařilo nikdy vysledovat. I tady ostatně působí všudypřítomný placebový efekt; jeden z mých kolegů uživatelce, která odmítala dále brát Femoden® pro nesnesitelné bolesti hlavy, začal předepisovat k její naprosté spokojenosti Minulet®. Podotýkám, že oba přípravky jsou co do složení naprosto totožné. Zdá se vám to perfidní? Účelu bylo dosaženo.
Nausea
Nausea je odborný výraz pro stav, kdy je někomu špatně od žaludku, případně se mu chce zvracet. I tahle nepříjemnost se často vyskytuje u uživatelek antikoncepce, zvláště u nových. Ani zde není příčina jasná; snad je stejná, jaká vede k tomu, že mnohým ženám je špatně na začátku těhotenství. I antikoncepce, jak jsme již řekli, ženský organismus tak trochu těhotensky naladí. A jako těhotenská nausea a zvracení odezní skoro vždy do třetího měsíce, u uživatelek antikoncepce se tyto potíže většinou samy upraví přibližně ve stejné lhůtě.
Nepravidelné krvácení
Při užívání antikoncepce by měla mít žena naprosto pravidelný cyklus. Menstruační krvácení by se mělo dostavit vždy zhruba 3 dny po poslední tabletě v platíčku a mělo by být poměrně krátké, kratší, než bývalo v dobách, kdy žádnou antikoncepci neužívala. Někdy to tak však není a při užívání tablet se objevuje krvácení a špinění i mimo menstruaci. Není to vlastně nežádoucí účinek tablet, ale jen známka toho, že užívaná antikoncepce konkrétní ženě prostě nevyhovuje. Zmiňuji to však na tomto místě proto, že tohle na začátku užívání ztrpčuje život mnohým novým kandidátkám antikoncepce. Víte, ono se nikdy nedá odhadnout, co komu bude vyhovovat, a proto je nasazování nových tablet vždy trochu sázka do loterie. Teprve když už se tabety berou, lékař podle reakce organismu pozná, co by případně bylo vhodnější, který hormon zvýšit, kterého dávat méně. A nepravidelné krvácení je nejčastější odmítavou odpovědí těla. Většinou znamená, že je některé hormonální složky pro tu kterou ženu příliš málo. Orientačně se dá říci, že když uživatelka krvácí spíše ze začátku cyklu (typické je, že menstruace jakoby neskončí, ale pokračuje krvácením nebo špiněním), je málo estrogenu. Krvácení v druhé polovině značí, že by se měla zvýšit dávka progestinu, nebo použít jiný, účinnější. Ale zase tak úplně prosté to není.
První měsíc užívání jsou takové problémy dost časté. V příbalových letácích se obvykle píše, že nepravidelné krvácení se může objevovat první 3 měsíce, později se cyklus upraví. Někdy to tak opravdu je, ale zdaleka ne vždy. Dokonce bych řekl, že má-li uživatelka tyto problémy i v měsíci druhém a třetím, je jen nepatrná naděje, že se cyklus upraví k její spokojenosti, a je lepší si nechat předepsat něco jiného.
Ostatní nepříjemnosti
Někdy se u uživatelek hormonální antikoncepce objevuje pigmentace v obličeji, která vypadá jako hnědavé, nepravidelné skvrny. Říká se tomu chloasma a příčina není příliš jasná, pravděpodobně vzniká v rámci všeobecně jakoby těhotenského naladění (těhotné stejný problém mívají také) a nezávisí ani tak na konkrétní značce tabletek, jako spíš na vlastnostech pleti určité ženy. Je to problém převážně letní, v době solárií i celoroční. Protože není známa příčina, není známa ani léčba. Snad jedině by pomohlo neopalovat se, ale to lze těžko od současné ženy chtít; móda bělostně průsvitné pleti je dávnou minulostí.
Ve výčtu drobných nepříjemností, které se při užívání antikoncepce mohou vyskytout, bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale šlo by již o potíže vzácné, které ani nemusejí s užíváním tablet opravdu souviset. Některé se dají vysvětlit autosugescí, někdy jde jen o náhodnou časovou shodu s užíváním antikoncepce, ale některé snad mohou opravdu mít příčinu v antikoncepčních hormonech. Protože každá žena je jiná, každý organismus reaguje jinak – a právě to je poučka nejdůležitější, kterou musíme mít na paměti neustále.
Celkové zhodnocení rizik antikoncepčních tablet
Nelze zastírat, že užívání antikoncepčních tablet s sebou přináší určitá rizika. Ale to platí o každém léku, který je účinný. (Dostane-li se vám do ruky medikament, který nemá žádné nežádoucí účinky, vezměte jed na to, že nemá účinky vůbec žádné.) Nežádoucí účinky jsou však v případě antikoncepce poměrně vzácné, alespoň pokud jde o ty opravdu závažné, a jejich výskyt určitě neodpovídá rozsahu odstavců, které o nich pojednávají v příbalových letácích (a nakonec i v této knize).
Statisticky vzato, na vedlejší účinky antikoncepčních tablet zemře každý rok asi 1 žena z milionu. Je to mnoho, nebo málo? Dovolme si malou hru s čísly. Představte si, že onen milion žen přestane brát tablety a rozhodne se pořídit si miminko. Tzv. mateřská úmrtnost, tj. pravděpodobnost, že žena zemře v souvislosti s těhotenstvím, porodem nebo šestinedělím, je ve velmi vyspělých zemích kolem 0,01 %, tedy 1 z 10 tisíc. Snadno si spočítáte, že z milionu jich zemře na těhotenské komplikace rovná stovka! U nás, v Evropě, v Africe by to bylo 10× víc. Přesto jsou na světě stále houfy bojovníků proti tabletkám, kteří upozorňují na jejich rizika, nikoho však nenapadne varovat ženy před mateřstvím, ačkoliv je nesrovnatelně nebezpečnější.
Hrajme si s čísly dále. Představme si, že zmíněný milion žen, aby něco udělal pro své zdraví, zahodí tablety a bude rok praktikovat jen přerušovanou soulož. Coitus interruptus je antikoncepční metoda málo spolehlivá; dá se předpokládat, že za rok jich z milionu otěhotní tak 200 tisíc. Při známém riziku úmrtí, které s sebou nese těhotenství, jich z oněch 200 tisíc zemře 20. Pořád 20× více, než kdyby dál polykaly ty své tabletky!
Vidíte, že to se zhoubností „tabletek proti dětem" není tak zlé. A to jsme si ještě vůbec nepovídali o neantikoncepčních příznivých účincích tablet. O nich bude příští kapitola.
Pro zapamatování
-
Nežádoucí účinky antikoncepčních tablet se dají rozdělit na závažné a nezávažné.
-
Mezi závažné patří: účinky na žilní systém a účinky na tepny. S jistým zjednodušením se dá říci, že estrogeny poškozují žíly a progestiny poškozují tepny.
-
Pravděpodobnost uvedených závažných poškození cévního systému je u zdravých lidí velmi malá, dříve obávané jaterní poškození u současných nízkodávkových přípravků prakticky nehrozí. Proto zhodnocení rizik a přínosu antikoncepce vychází jednoznačně: stále je mnohonásobně bezpečnější brát antikoncepci než riskovat nechtěné těhotenství a jeho případné komplikace.