|
Farmaceutické firmy ze západní Evropy i zámoří si brzy uvědomily, že nesmějí váhat, pokud chtějí být včas na východoevropských trzích. Jejich příchod se pochopitelně projevil nejen vybudováním obchodních zastoupení, ale i ve strmém nárůstu dovozu i spotřeby zahraničních léčiv. V letech 1992–1993 nastalo období boomu – počet přihlášek k registraci léčivých přípravků i počet registrovaných léčiv a sortiment léčiv na trhu prudce narůstal tak, že v dnešní době odpovídá vyspělým zemím s přibližně stejnou velikostí populace. V roce 1995 částečně restriktivní opatření ze strany VZP a MZ ČR v oblasti úhrad a preskripce léků omezila růstový trend dovozu i spotřeby zahraničních léků. Od začátku devadesátých let došlo u nás také ke snížení standardizované úmrtnosti (hlavně u kardiovaskulárních onemocnění), nebo alespoň ke zpomalení vývoje úmrtnosti (u nádorových onemocnění). Lze předpokládat, že se na tomto pozitivním vývoji vedle postupných změn životního stylu populace a nových diagnostických a terapeutických postupů podílelo a stále podílí zavádění celé řady nových účinných léků do klinické praxe. Liberalizace trhu po roce 1989 vytvořila stimulační tlak i na výrobní základnu tuzemských farmaceutických výrobců, což vedlo ke zlepšení technologické úrovně zavedením správné výrobní praxe, ke zvýšení produktivity práce a k prudkému rozvoji marketingu. Vzhledem k otevření trhu pro zahraniční výrobky se postupně snižovalo množství tuzemských výrobků. |
Poloprovozní jednotka olomoucké společnosti Farmak |
| Prodej a výdej originálních léčiv vzrostl ve finančním vyjádření z 32 % v roce 1994 na 48 % v roce 2000. Po relativně velkém nárůstu počtu originálních léků na trhu v letech 1994–1995 a pak 1996–1997 dochází již nyní k růstu pouze lineárnímu. Podíl generických léčiv na trhu prudce vzrostl v letech 1994–1996, od té doby se však snižuje (z 42 % na 32 % ve finančním vyjádření v datech od výrobců). Mírně klesající trend se předpokládá pro generická léčiva i nadále – jejich podíl na trhu by měl ve finančním vyjádření dosáhnout v roce 2005 přibližně 25 %. Je ale nutné zdůraznit, že finanční vyjádření neodráží skutečnou spotřebu léčiv a jejich zastoupení, protože cena originálních přípravků zahrnující i náklady na jejich výzkum a vývoj je výrazně vyšší než cena generických léčiv. Většina farmaceutických výrobců podnikajících na území bývalého Československa si velice brzy uvědomila potřebu ustavení profesních sdružení reprezentujících farmaceutický průmysl a hájících zájmy svých členů.
Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) vznikla 10. ledna 2001 spojením Sdružení výrobců léčivých přípravků (SVLP), ve kterém byli již od počátku devadesátých let sdruženi čeští výrobci generických léčiv, se Sdružením českého farmaceutického průmyslu (SČFP), které reprezentovalo zájmy převážně zahraničních výrobců generických léčiv. ČAFF vyjádřila vůli ke společnému postupu při hájení a podpoře zájmů všech členských společností a otevřela se všem farmaceutickým společnostem, které působí na území České republiky.
Měření na pH-metru ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv | |
| ▲ Zpět na obsah ▲ | |
Změny po roce 1989 a vstup zahraničních firem
Změny po roce 1989 a vstup zahraničních firem
Vloženo: 5.8.2005
Poslední aktualizace: 26.8.2005


