- poruchou nálady,
- narušením myšlení a kognitivních funkcí,
- změněnou psychomotorickou aktivitou,
- řadou somatických projevů.
6.1 Porucha nálady u deprese
Objevuje se především smutek, který má naprosto odlišnou kvalitu od reaktivního, situačního smutku. Nejde o běžný smutek všedního dne. Tento je zcela novým pocitem, prožívaným jako životní tíseň, životní prázdnota. Nemocný není schopen prožít potěšení, ztrácí zájem o činnosti, které dříve prováděl s radostí a uspokojením. Tíseň je natolik velká, že ve svém smutku není často schopen ani plakat. Typická jsou ranní pesima (nemocný se cítí nejhůře ráno po probuzení), večer mu bývá lépe. S tím souvisí i časné buzení mezi 3. a 4. hodinou ranní, dále již neusne nebo je spánek nekvalitní.
6.2 Změny myšlení a kognitivních funkcí
Nemocný se nedokáže soustředit, rozhodnout, vyjádřit, je váhavý, ztrácí sebedůvěru, cítí se zbytečný, objevují se výčitky, které nemají reálný podklad, prožívá pocity viny, beznaděj, pesimizmus. Objevují se myšlenky na sebevraždu. Nemocný selhává po stránce myšlenkové, není schopen se správně orientovat v úkonech, které dříve řešil bez problémů.
6.3 Psychomotorická aktivita
Jsou dvě možnosti: buď se objeví celkové zpomalení, chudá mimika, vázne interpersonální a sociální komunikace, jde tedy o inhibici. Druhou možností je agitovanost: neklid, hyperaktivita, nespavost, neposednost, nutnost bezúčelně chodit či dokonce pobíhat. Tato forma bývá spojena s výraznou úzkostí.
6.4 Tělesná symptomatologie
Nemocný je unavený a unavitelný, má pocit nedostatku energie. Ztrácí chuť k jídlu, pak hubne, nebo se naopak přejídá a přibývá proto na váze, což je méně časté. Trpí insomnií, nebo hypersomnií. Depresivní nemocný může trpět zácpou, nebo průjmy, objevují se vágní a neurčité stesky na tělesný stav. Tyto příznaky mohou vést k tomu, že vlastní depresivní symptomatologie může být podceněna, chybně a příliš dlouho se pátrá po tělesném onemocnění.
6.5 Základní kritéria deprese
(zjednodušeně podle MKN-10)
- Depresivní nálada je jednoznačně abnormní, je přítomna po většinu dne a trvá alespoň 2 týdny.
- Je přítomna ztráta zájmů, potěšení, aktivit, které jsou jinak běžné.
- Pokles energie, zvýšená unavitelnost nemocného.
Dále by měl být přítomen alespoň jeden z následujících symptomů: - ztráta sebedůvěry, sebeúcty,
- neodůvodněné prožívání výčitek nebo pocitů bezdůvodné viny,
- opakované myšlenky na smrt, sebevraždu, sebevražedné chování,
- snížená schopnost soustředit se, stížnosti na neschopnost myslet,
- změna psychomotorické aktivity – zpomalení, nebo naopak agitovanost,
- poruchy spánku,
- změna chuti k jídlu (snížení, někdy i zvýšení).
