Když poznáte, že má někdo depresi, a nabídnete mu pomoc, je to nesmírně cenné. Možná si myslíte, že jste moc neudělali, ale pomůžete někomu v nouzi a můžete dokonce zabránit jeho sebevražedným úmyslům.
![]() |
| Přítel v nouzi Pomáhat depresivnímu příteli není vždy jednoduché, ale opora, kterou mu dokážete nabídnout, může zabránit i sebevraždě. |
Když už se dáte do hovoru, projevte jim své sympatie a schopnost být jim oporou a snažte se je přesvědčit, že by měli navštívit praktického lékaře. Nemá cenu říkat někomu, kdo je v depresi, že se musí dát dohromady a vylízat se z toho. Nikdo si v depresi nelibuje a jistě by se z ní sám dostal, kdyby to šlo.
Rozhovor pomůže, aby se člověk snažil vypořádat se svými problémy, ale pozorně někoho vyslechnout není vždy snadné. Může to být dokonce nepříjemné, zvlášť jestliže je ten, koho znáte, vyděšený a říká něco, co ani není pravda nebo co je tak bolestivé, že máte sám co dělat, abyste si poradil s emocemi, které to ve vás vyvolává. Uvědomte si, kde jsou vaše meze, a nepouštějte se za ně příliš daleko.
Nesnažte se poskytovat zbrklé a ničím neopodstatněné rady a nemyslete si, že musíte říci něco jen proto, že máte nepříjemný pocit a cítíte nutnost něco říct. Neskákejte druhému do řeči a nepřerušujte ho, poskytněte mu čas a prostor, aby mohl povědět, co cítí. Přijímejte to, co druzí cítí, tak, jak to cítí, dívejte se na svět jejich očima. Pokud si myslíte, že nemají pravdu, vysvětlete, proč si to myslíte, a uveďte důkaz, nesnažte se je za každou cenu přesvědčit. Když budete naslouchat, když oceníte jejich myšlenky, budete dále projevovat sympatie a vystříháte se toho, dávat příliš mnoho rad, vykonáte dobrou práci.
Nezapomeňte je ujistit, že lékař jim určitě pomůže.
Když už jste všechno prohovořili, snažte se zůstat s dotyčnými ve styku a nabídněte praktickou pomoc a podporu, dokud se vše nezlepší. Nabídněte se, že je doprovodíte k jejich praktickému lékaři, ale nepřehánějte to. Mnoho lidí v depresích cítí, že věci nezvládá, a přebírat jejich rozhodnutí by na ně mohlo působit velice nepříjemně.
Cítíte-li se na sebevraždu |
| Cítíte-li se na sebevraždu, vyhledejte pomoc. Nutně o tom někomu řekněte. Mluvte o tom s vaším partnerem, přítelem, lékařem, zdravotníkem, s kýmkoliv. |
Jak předcházet sebevraždám
Z 5 000 sebevražd spáchaných každoročně v Anglii a Walesu bylo 3 000 spácháno v těžké depresi. Tabulka na str. 90 uvádí seznam těch, kteří jsou vystaveni riziku sebevraždy, je však nutno mít na paměti, že na sebevraždu může pomýšlet každý, kdo trpí závažnější depresí. Pokusy o sebevraždu nejsou vždy jen demonstrativní, takže je nutno brát každého takového člověka opravdu vážně. Je samozřejmě mnoho lidí, u nichž se jedná jen o volání o pomoc - pokud ale jejich křik zůstane nevyslyšen, selže nebo zanikne v depresi, pak může signalizovat sebevraždu.
Vědět o tom, že někdo má depresi, zařídit, aby se léčil, a zůstávat s ním ve styku, to všechno má svůj význam. Poskytovat však podporu někomu, kdo má sebevražedné úmysly, bez profesionální pomoci, je velmi obtížné. Berete-li si něco takového na starost, musíte nemocného přesvědčit, aby někoho co nejdříve navštívil. Ať jde ke svému praktickému lékaři, na pohotovost, nebo ať ho navštíví lékař nebo aspoň zdravotnice. Možná má vaše místní psychiatrické oddělení pohotovostní ambulanci, kterou by měl dotyčný neprodleně navštívit.
Co dělat s přítelem, který pomýšlí na sebevraždu
Máte-li podezření, že váš přítel trpí sebevražednými myšlenkami, mluvte s ním a nechte ho, aby vám popsal své pocity. Zeptejte se, zda ho už někdy přetím něco takového napadlo. Někdo vám řekne, že si vezme život, jiný řekne, že o tom sice nepřemýšlel, ale šel si v noci lehnout v naději, že se už nevzbudí. Oba dva jsou potenciální sebevrazi.
Samozřejmě jsou lidé, kteří se sebevraždou sice počítají, ale popírají, že by na ni kdy mysleli. Měli byste poznat, zda říkají pravdu. Pro mnoho lidí je hovor o jejich sebevražedných pohnutkách velkou úlevou a může často zabránit tomu, aby došli až na konec.
Pokud s nimi nebydlíte, kontrolujte, zda mají vaše telefonní číslo a číslo svého lékaře, pohotovosti a jiných podobných zařízení. Dohodněte určitý čas, kdy se s nimi opět sejdete, ať už je to za hodinu nebo za dvě nebo na druhý den - podle toho, jak na tom jsou. Když dosáhnete toho, že budou souhlasit, abyste odstranili z jejich lékárničky paracetamol, velká množství antidepresiv nebo jiné podobné léky, bude to důležitý krok kupředu. Pokud máte strach, že vaši přátelé jsou v bezprostředním ohrožení, neopouštějte je, ani když se budete snažit kontaktovat nějaké zdravotnické zařízení.
Vždycky je nejlepší mluvit s nimi o tom, co děláte. Snad budou souhlasit, že se na ně musí podívat nějaký odborník, pokud ale ne, a přitom vy budete přesvědčeni, že jsou sami sobě hrozbou, pak musíte sami jednat v jejich zájmu. Zavolejte praktickému lékaři, na pohotovost nebo příbuzným vašich přátel. Také můžete zavolat na místní psychiatrickou ambulanci a zjistit, zda je v místě otevřená klinika, nebo s nimi jít na pohotovost.
| Množství sebevražd v některých státech Počty sebevražd jsou v různých státech světa různé. Nejvyšší sebevražednost má Finsko, nejnižší Řecko; proč je tomu tak, to se přesně neví. Sebevražednost se měří počtem dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel.(V současné době je v České republice méně než 15 dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel.) |
![]() |
Činitelé zvyšující sebevražedná rizika |
| Pravděpodobnost, že někdo spáchá sebevraždu, roste, je-li splněna některá z uvedených podmínek: |
|
Klíčové body |
|
| Na začátek kapitoly |


