Mezi depresemi a ztrátou blízké osoby existuje zjevná vazba. Taková ztráta může spustit depresivní chorobu, obvykle však tak  nečiní. Osoba, která takovou ztrátu utrpěla, může mít mnoho příznaků podobných depresi.

Podle jedné studie 30 % v poslední době ovdovělých žen ve věku kolem 62 let pocítilo příznaky depresivní choroby. Neznamená to ovšem, že nutně musely mít sebevražedné myšlenky, že trpěly zpomalením myšlení i pohybů nebo že se trápily pro minulost. Pokud něco podobného pocítíte i vy, pak je to spíše depresivní choroba než pouhá bolest či smutek. Napadá-li vás, že si ublížíte nebo jste přestali jíst, pak neprodleně navštivte lékaře.

Opora ve smutku Každý potřebuje někoho, aby se vypovídal ze svého smutku. Když však smutek přejde v depresi, je nutno vyhledat pomoc odborníka.

Normální smutek

Smutek je běžný pocit. Je sice bolestivý, ale nevyžaduje lékařské ošetření. U normálního smutku lze rozlišit tři fáze.

Otupělost

Trvá od několika hodin do jednoho týdne. Člověk cítí emocionální prázdnotu, nevnímá odchod blízkých osob jako definitivní nebo se nemůže smířit se skutečností jejich smrti.

Žal

Trvá od jednoho týdne do šesti měsíců (po třech měsících je slabší). Člověk se cítí zarmoucený nebo depresivní, nemá velkou chuť k jídlu, občas propuká v pláč, je přecitlivělý nebo cítí úzkost, špatně se soustřeďuje. Někdo se cítí vinen. Povětšinou tím, že toho pro zesnulého neučinil dost.
Jiní obviňují lékaře, přátele nebo rodinu. Během této fáze můžete mít pocit, jako byste trpěli tělesnými bolestmi. Většina lidí má někdy během tohoto období pocit, jako by zesnulý byl nějak přítomen, jeden z deseti tvrdí, že zesnulého zahlédl, zaslechl nebo poznal čichem. Mnoho lidí zažívá mimické deprese, ale to je normální - proto ani netrpí depresí, ani nezačíná šílet.

Smíření

Nastává po šesti měsících. Příznaky smutku ustupují, člověk smrt přijímá a má snahu vrátit se do normálního života. Což mu může trvat různě dlouhou dobu.
 

Vypořádání se se smutkem

Smutek je přirozený, a tak ho také cítíte. Smutek je proces, kterým je nutno se propracovat. Nezdaří-li se vám to, pak mohou pocity ve vás bobtnat, držet se vás a posléze přejít v depresi.
Smutek nelze zazátkovat do láhve, ale naopak je nutné ho z ní vypouštět. I když se vám zdá, že vaše reakce na smrt je zprvu velmi silná, můžete očekávat, že celý ten proces za podpory svých přátel a příbuzných nebo s pomocí konzultanta nakonec zvládnete.
Nejlepší je se hned od počátku obracet na rodinu a přátele. Také oni mají potřebu smutku a pomoc a opora, kterou vám nabídnou, pomůže i jim vyrovnat se s tím, co se stalo. Nebudete jim břemenem, oni také někoho potřebují.
Konzultanti mohou nabídnout oporu ve smutku a mohou pomoci lidem, aby tímto procesem prošli „regulovanou“ cestou. Jsou užiteční zvláště pokud cítíte, že náležitě neprocházíte fázemi smutku nebo že prožíváte zvlášť obtížné chvíle. Cílem těchto poradců je pomoci vám smířit se s existencí smrti. Tato pomoc spočívá v rozhovorech, které s vámi vedou o nejrůznějších souvislostech a okolnostech, v péči o to, abyste bolest a smutek vyjádřili emocemi. Snahou konzultantů je najít vhodné strategie a lidi, kteří by mohli nabídnout podporu. Pomáhají vám také budovat nový život a získat „odstup“ od mrtvého. Tyto konzultanty můžete kontaktovat prostřednictvím svého praktického lékaře nebo příslušných organizací včetně svépomocných.

Pozůstalí

Je důležité, aby truchlící pozůstalý měl možnost vylíčit někomu své pocity. Mnoho lidí si myslí, že je nutné dát najevo, jakou byl zesnulý vynikající osobností, což ale nemusí být zrovna ta podpora, kterou pozůstalý potřebuje. Ten totiž potřebuje vyjádřit, jak se cítí. Potřebuje mít možnost říci, jak je na tom zle, jakou má úzkost, jaký má pocit viny nebo křivdy, co říkal špatného, než zesnulý zesnul, a jak mu tato smrt přivádí na mysl jeho vlastní smrtelnost. To všechno jsou normální myšlenky a pocity, které potřebují být vyjádřeny.

Léčba smutku

Příliš brzy podané léky mohou být kontraproduktivní. Ačkoliv léky zlepší vaše pocity, mohou nepříznivě působit na proces prožívání smutku a prodloužit ho. Propracovávat se pocity, které jsou s každou ztrátou spojeny, je bolestivé, ale je to jediná cesta, jak se vrátit do normálního stavu.
Nemůžete-li první dny vůbec spát, může vám váš praktický lékař předepsat uklidňující prášky. Což by měla být pomoc opravdu jen na několik dní. Pak je nutno s jejich braním přestat. Za mimořádných okolností je užitečné brát je po několik kritických dní, ale nesmí se používat dlouhodobě. Ačkoliv vám pomohou, abyste se cítili lépe, nepomohou vám propracovávat se smutkem, a až je budete muset vysadit, tak se tomuto procesu stejně nevyhnete.
Dlouhodobá medikamentózní léčba je na místě skutečně jen v tom případě, že smutek vyústí v depresi.

Nadměrný smutek

Ne každý projde hladce všemi fázemi smutku. Někdo zjistí, že neprošel normálními fázemi smutku a že ho sužují problémy, které přetrvávají. Jiný truchlit odmítá a odmítá i přijmout realitu smrti. A další zjišťují, že je popadla intenzivní zlost a pocit zrady, které trvají po měsíce. Když je smutek intenzivní a nesnesitelný, je potřeba ho léčit. Kontaktujte svého praktického lékaře nebo odborného konzultanta.