Tricyklických antidepresiv je velké množství. Všechny zabírají na deprese, ale mohou mít různé nežádoucí účinky. Tak například některá jsou sedativní, člověka uklidňují, jiná nikoliv.
Jste-li úzkostliví a vzrušiví, předepíše vám lékař pravděpodobně sedativní antidepresivum. Když se však cítíte pomalí a unavení, vybere pro vás lékař asi jedno z těch antidepresiv, která jsou méně sedativní. Někteří pacienti užívající sedativní antidepresiva se přes den cítí ospalí. Toho je možno se zbavit tím, že se celá dávka vezme najednou večer, a nikoliv po třetinách třikrát denně. Budete potom také lépe spát. Pokud jste řidič nebo pracujete se stroji, musíte být při léčbě antidepresivy zvlášť opatrní. Promluvte si o tom s vaším lékařem.
Tricyklidy jsou silný preparát a jako každý silný preparát mohou mít vedlejší účinky. Některé z novějších tricyklidů, jako je lofepramin, jich však mají poměrně málo. Vedlejší účinky se nemusí projevit u každého, trpíte-li jimi však, řekněte to lékaři. Je možno je omezit užíváním nízkých dávek na počátku léčby a jejich postupným zvyšováním. Je možno je také zredukovat přechodem na jiný tricyklid.
Tato antidepresiva se mohou křížit s jinými léky, které užíváte, dokonce i s tabletkami na sennou rýmu, které kupujete bez receptu, proto je nutné se poradit s lékařem nebo lékárníkem o braní všech těchto léků. Předávkování tricyklidy může být osudové. Trpí-li někdo sebevražednými sklony, měl by jich mít doma jen minimální množství.

Antidepresiva podobná tricyklidům

Je mnoho preparátů, které se tricyklidům podobají, ale nemají podobu tří řetězců, a proto se jim tak neříká. K nim patří například následující preparáty:

• Maprotilin (Ludiomil), který má 4 řetězce. Nesmí se užívat, trpíte-li epilepsií.
• Mianserin (Lerivon), který má málo vedlejších účinků - kromě účinku na kostní dřeň, což je důvod, proč se používá zřídka.
• Trazodon (Trittico AC), který má málo vedlejších účinků, ale někdy může mužům způsobit erekci, která nepřechází, což je velmi bolestivé.
• Viloxazin (Vivalan), který má méně vedlejších účinků než většina tricyklidů.
• Mirtazapin (Remeron), který je účinným antidepresivem, ale působí špatně na krev. Pokud pacienti, kteří tento preparát užívají, mají bolavý nebo zduřelý krk nebo jakékoliv známky infekce, musí se poradit se svým lékařem.

Zábrany specifického zpětného pohlcování serotoninu – SSRI

Tyto inhibitory (zábrany) účinkují stejně jako tricyklidy - brání tomu, aby neurotransmitéry byly vráceny zpět do buněk, ze kterých se uvolnily. Účinkují však jen na jeden typ neurotransmitéru, totiž na serotonin.
Jsou to účinná antidepresiva a mají méně vedlejších účinků než tricyklidy. Jsou méně sedativní, nemají za následek zvyšování hmotnosti a nepůsobí na srdce tak silně jako tricyklidy. Opatrně s nimi však u epileptiků a zpočátku mohou způsobovat žaludeční obtíže. Může vznikat diarea, nauzea, bolesti hlavy, roztěkanost a úzkost. Při předávkování nejsou tyto preparáty tak nebezpečné jako tricyklidy.
Preparáty SSRI nejsou v oběhu tak dlouho jako tricyklidy. Mnoho odborníků si myslí, že nejsou lepší než tricyklidy a protože jsou velmi nákladné, předepisují je jen u pacientů, kteří tricyklidy brát nemohou.

Zábrany monoaminové oxidázy – IMAO

Tyto přípravky patřily mezi první antidepresiva. Zvětšují množství neurotransmitérů na synapsi tím, že zastavují jejich odbourávání pomocí monoaminové oxidázy. Její činnost nevratně zastavují. Naneštěstí účinkují také tam, kde monoaminová oxidáza plní důležitou funkci v jiných částech těla.
Jednou z těchto funkcí je odbourávání látky zvané tyramin, která je obsažena v mnohých potravinách. Příliš mnoho tyraminu způsobuje zvýšení krevního tlaku a silné pulzující bolení hlavy a může vést k apoplexii. Proto každý, kdo tyto preparáty užívá, musí držet přísnou dietu omezující tyramin a neustále u sebe mít zdravotní kartu.
Čtrnáct dní trvá, než si tělo vytvoří novou monoaminovou oxidázu. Proto pacient musí ještě 14 dní držet uvedenou dietu a po stejně dlouhou dobu nesmí brát žádné jiné antidepresivní preparáty.
Existuje novější typ inhibitoru monoaminové oxidázy, tzv. reverzibilní inhibitor monoaminové oxidázy podtypu A, zkracovaný jako RIMA. Monoaminová oxidáza je dvou typů: A a B. Tato reverzibilní zábrana inhibuje pouze jeden typ, takže strava obsahující tyramin činí menší problémy a dieta nemusí být tak přísná. Tento reverzibilní inhibitor sice činnost monoaminové oxidázy blokuje, ale nelikviduje ji. Tělo tedy nemusí produkovat novou monoaminovou oxidázu, takže účinky jsou „vratné“ a den po vysazení „spotřebované“.
Tyto prepráty se používají tam, kde tricyklidy ani inhibitory serotoninu nezabraly, ale někteří lékaři je používají od počátku u lidí, jejichž deprese má negativní tělesné příznaky, stejně jako u těch, jejichž deprese nelze zařadit do žádného ze známých typů.

Musí se také přezkoušet činnost štítné žlázy. Pokud máte nemocné ledviny nebo srdce, nejspíše pro vás bude lithium nevhodné.
Když jste jednou s lithiem začali, budete muset každý týden chodit na krevní testy, dokud se dávka neustálí, a dále pak po čtvrt roku jednou měsíčně. Potom lékař rozhodne: někdo bude chodit na krevní testy jednou za dva měsíce, někdo méně často.
Cokoliv by vás mohlo vážně dehydrovat, jako například nedělní vycházka za vedra, průjem, zvracení nebo užívání jiných léků (např. vodní tablety), může působit na změnu potřebného množství lithia. V takových případech je nutné neprodleně přistoupit ke krevním testům.
Máte-li podstoupit nějakou operaci, musíte  lékaře informovat, že berete lithium, protože v některých případech bude třeba lék vysadit.
Vedlejší účinky terapie lithiem mohou být: únava, častější a vydatnější močení, jemný třes rukou a sucho nebo kovová chuť v ústech. Většina z nich po čase pomine. Vedlejší účinky se nesmí zaměňovat s příznaky vysoké hladiny ve vašem těle. Pokud se vám ruce skutečně hodně třesou, pociťujete slabost, trpíte průjmem, zvracením a jste zmatení, navštivte svého lékaře anebo lékařskou pohotovost. Mohli jste totiž utrpět otravu lithiem.
K dlouhodobým vedlejším účinkům patří přibírání na váze. Kromě toho může lithium ovlivnit štítnou žlázu. Proto bude nutné odebrat u krevních zkoušek alespoň dvakrát do roka vzorky ke kontrole hormonu ve štítné žláze. Pokles jeho hladiny je možno léčit vysazením lithia nebo užíváním hormonálních tablet.
Lithium může ovlivnit funkci vašich ledvin i při krátkodobém užívání. Způsobí, že budete hodně močit nebo budete trpět úpornou žízní. I v tom případě navštivte svého lékaře. 

Lithium v těhotenství

Lithium může poškodit plod v raných stádiích těhotenství, a proto žena, která užívá lithium a plánuje těhotenství, by měla navštívit svého lékaře a v případě nutnosti lithium vysadit. Po 3 měsících můžete opět lithium začít užívat, protože placenta poskytuje plodu jistou ochranu a plod je na lithium méně citlivý; to vše je však nutno dělat pod lékařským dohledem. Hladinu lithia je pak nutno sledovat pečlivěji a častěji, protože potřebné množství se s ukončením těhotenství mění. Bude tedy třeba většího množství krevních zkoušek než obvykle. Po porodu však už dítě není placentou chráněno; lithium se dostává do mateřského mléka a může mít na dítě vliv, proto ženy léčené lithiem nemohou kojit.

Carbamazepin (Biston)

Je dalším stabilizátorem. Může se používat spolu s lithiem nebo místo něho u pacientů, kteří z jakékoliv příčiny lithium užívat nemohou. Krevní zkoušky je nutno dělat každých 14 dní po dobu prvních dvou měsíců. Později méně často. Krevní poruchy způsobené carbamazepinem se hlásí zvýšenými teplotami - v takovém případě je třeba poradit se s lékařem.

Valproát sodný (Convulex)

Je to preparát používaný při epilepsii ke stabilizaci. Dříve se ho používalo, jen pokud nebylo možno předepsat lithium nebo carbamazepin, ale nyní mu někteří specialisté dávají absolutní přednost. Užívá-li se, je nutno pravidelně absolvovat krevní testy.

Jiné stabilizátory

Specialisté budou možná doporučovat preparáty, které se aplikují při jiných chorobách, jako např. při epilepsii, a u nichž se prokázaly stabilizační účinky - např.nimodipin, lamotrigin, gabapentin a topiramid. Někdy se používá hormon thyroxin u těch pacientů, u nichž se velmi rychle střídají dobré a špatné nálady. Tyto přípravky se používají tam, kde jiné, obvyklejší, jako je lithium, carbamazepin a valproát sodný, selhávají.

Příprava na léčbu šokem Ačkoliv mnoho lidí má na šoky negativní názor, ukázalo se, že jsou vysoce účinné a bezpečné.

Elektrokonvulzivní terapie

Elektrokonvulzivní terapie, lidově elektrošoky, je jednou z nejproblematičtějších psychiatrických léčebných metod. Je ovšem také jednou z nejúčinnějších. Pokud je správně naordinována, účinkuje, a to rychle a masově (u 8 pacientů z 10). Prokázalo se také, že je to metoda bezpečná.
Elektrokonvulzivní terapie (mezinárodní zkratka ECT) se nabízí těm pacientům, u nichž antidepresiva nezabrala nebo jimž není možno antidepresiva podávat, případně těm, jejichž deprese je tak hluboká, že je ohrožen jejich život (vůbec nejedí nebo nepijí). Někteří lékaři je nabízejí ženám, které trpí těžkou poporodní depresí, protože účinkují přímo a umožňují návrat k vazbě s dítětem.
Někteří pacienti, kteří dostávali šoky již dříve, a to s dobrými výsledky, mohou šoky užívat ambulantně, většina pacientů je však hospitalizována.
Představa šokové terapie některé lidi zcela znechucuje. Kritici nemohou pochopit, proč psychiatři používají tak tvrdé léčebné prostředky. Tvrdí, že nikdo neví, jak vlastně šoky fungují, že způsobují trvalé poruchy v mozku, že se to podobá středověkému mučení, a že proto nemají místo v medicíně třetího tisíciletí. Jednoduchou pravdou však je, že šoků by se nepoužívalo, kdyby nepomáhaly. Psychiatři jsou lékaři, jejichž povinností je pomáhat svým pacientům. Je pravda, že nikdo neví, jak šoky fungují, ale je mnoho léčebných postupů, které lékaři používají u chorob všech druhů, aniž jim přitom zcela rozumí.
 
Studie prokázaly, že šoky nezpůsobují dlouhodobé mozkové poruchy. Někteří pacienti si stěžovali na dočasnou ztrátu paměti, šoky se však upravily natolik, že takových případů je dnes minimum. Většina pacientů netrpí žádnými výpadky paměti a téměř každý zjišťuje, že se mu paměť dokonce zlepšila, když deprese odešla.
Šoky neřeší otázku, co deprese způsobuje, ale vrací pacienta do stavu, v němž je schopen si tuto otázku klást a hledat odpověď. Šoky samozřejmě nezaručí, že pacientovi bude dobře, ale to nezaručují ani preparáty. Trpíte-li hlubokými depresemi, vždycky riskujete jejich příští útok.

Co se děje v šoku?

Anesteziolog vám podá krátkodobé anestetikum, které vám pomůže usnout a trochu uvolnit svalstvo. Přes obličejovou masku budete ve spánku dostávat kyslík. Pomocí elektrod umístěných na vaší lebce projde vaším mozkem elektrický proud. Jde o desetinu hodnoty, které se používá u srdeční zástavy. Kdyby se nepoužilo anestetik a svalové relaxace, maličko byste se otřásli, protože se však používá anestetik, vše, čeho si lze všimnout, je drobný záškub končetin, který trvá pár sekund. Což je signál, že mozek se otřásl, tělo však nikoliv.
Probudíte se za slabou čtvrthodinku poté. Někdo si stěžuje, že si hned po šoku vše dobře nevybavuje nebo že se cítí poněkud zmaten.
Šok zapracuje ihned. Většina pacientů se za několik týdnů cítí podstatně lépe. Většinou se šok opakuje desetkrát během několika týdnů (dva až tři šoky týdně).

Získání souhlasu

U elektrokonvulzivní terapie se vyžaduje písemný souhlas stejně jako u operace. Pokud souhlas nedáte, šoky nedostanete. Proti vaší vůli je možno šoků užít jen v případě ohrožení vašeho života. Souhlas, že potřebujete šoky, musí vyslovit jak váš praktický lékař, tak psychiatr a sociální pracovník. Pak se přizve nezávislý psychiatr ze zdravotnické komise, aby případ posoudil. Než se šok provede, musí s ním vyslovit souhlas i tento odborník. On také určí, kolik šoků dostanete. Pokud ale čekání na tohoto specialistu může ohrozit vaše zdraví, lékaři mohou léčbu zahájit bez jeho souhlasu.