Deprese je choroba mysli a těla. Většina lidí trpí jak tělesnými, tak duševními příznaky, ale jejich povaha se mění od člověka k člověku. U každého budou více i méně výrazné příznaky různé.
Někdo netrpí vůbec žádnými depresivními příznaky, ale začíná se chovat neobvykle – tak se například na mou kliniku dostala jedna paní, která normálně ctila zákony, ale když na ni „sedla“ deprese, začala krást v obchodech.
 |
|
Tělesné a duševní |
Duševní příznaky
Třebaže se užívá označení deprese, nemusí se každý, kdo jimi trpí, cítit zle. Někdo trpí úzkostmi, někdo říká, že je citově umrtvený, a někdo netrpí žádnou změnou nálady, ale přichází k lékaři kvůli nevysvětlitelným tělesným příznakům nebo náhlé změně v chování. K nejčastějším duševním příznakům patří:
Špatná nálada
V depresi je špatná nálada mnohem intenzivnější než v těch případech, kdy vás něco znechutilo nebo máte něčeho už dost. Je to trvalý pocit smutku, prázdnoty, ztracenosti nebo strachu. Někdo říká, že to je jako žít pod mrakem, který vrhá stín na každý ždibeček vašeho života. U mírných i těžších depresí bývá nálada horší ráno a přes den se sice trochu zlepšuje, ale nikdy nepomíjí. Říká se tomu denní variace. Špatná nálada znemožňuje radost z čehokoliv a může dokonce způsobit ztrátu zájmu o osobní koníčky. Nic člověku neudělá radost. Lékaři tento příznak nazývají anhedonie.
U některých mírnějších případů se špatná nálada zhoršuje spíše k večeru než po ránu a některý den může proběhnout docela dobře. Takový den je však „vykoupen“ větším počtem zlých dní. Pokud je vaše deprese velmi mírná, může vás potěšit společnost druhých lidí - i když bez náležité stimulace opět rychle vystřízlivíte.
Špatnou náladu doprovází také sklon častěji si naříkat, a to nejen při nejmenší příležitosti, ale dokonce i když taková příležitost chybí.
Příznaky depresí | |
| Duševní příznaky deprese sahají od pocitu smutku nebo úzkosti až k těžkým bludům. Tělesné příznaky se mohou projevovat jako nespavost a chorobné hubnutí. | |
|
Duševní příznaky |
Tělesné příznaky |
|
|
Úzkost
Když se cítíme ohroženi, vylučuje se hormon zvaný adrenalin a krev nám proudí do svalů a do mozku, takže rychle myslíme a, pokud je to nutné, prcháme. Cítíme se nervózní, nesví a napjatí, ale když se nic neděje, ten pocit po několika minutách pomine. U člověka trpícího depresí mohou takové úzkostné pocity trvat celé měsíce. Někdo se ráno probouzí v hluboké úzkosti, protože se hrozí nadcházejícího dne. Úzkost může převážit špatnou náladu a může se stát nejvýraznějším příznakem deprese. Když se nacházíte v takovém úzkostném stavu, snadno se rozčílíte a vybuchnete, což činí život s vámi obtížný a je to nepříjemné i pro vás osobně.
Citová vyprahlost
Někteří lidé, postižení těžkými depresemi, říkají, že se cítí, jako kdyby úplně ztratili emoce, což je jeden z nejzhoubnějších příznaků deprese. Cítíte se citově vyprahlí. Nemůžete se vybrečet a máte pocit, jako by vám už žádné slzy nezbyly. Nebudete se ani cítit součástí světa, protože si myslíte, že nemáte city. Budete mít pocit, že mezi vámi a lidmi, kteří jsou vám blízcí, jako jsou partner, rodina nebo děti, je propast, a že k nim nic necítíte.
Depresivní myšlení
Když trpíte depresí, vaše myšlení se změní. Vidíte svět docela jinak a všechno se vám jeví v negativním světle. Tento deformovaný pohled bude jen posilovat vaši depresi.
Na nešťastných událostech si budete přisuzovat větší vinu, než máte, nepřiznáte si, že jsou věci, které jste udělali dobře. Na všechno, co jste za svého života udělali dobře, zapomenete, zatímco to špatné si uchováte v živé paměti a budete to ještě nafukovat.
Možná zjistíte, že se soustřeďujete jen na záporné detaily a nedbáte na celkový obraz. Abychom uvedli krajní příklad, řekněme, že někdo udělal zkoušku na 99 procent, tento dobrý výsledek však zcela pomine a soustředí se jen na to jedno procento, které nezvládl.
Třeba máte také sklon k negativním závěrům a zobecněním na základě jedné jediné události. Například modelka, kterou jsem léčil, si myslela, že je ošklivá a že ji nikdo nemá rád, protože se na ni na ulici zašklebil nějaký cizí muž.
Negativní myšlenkové struktury tohoto druhu vás jenom ničí. Vedou ke strachu, k nedostatku sebedůvěry a k pocitu bezcennosti - váš svět se naplní bezútěšnými myšlenkami, úzkostmi a pochybnostmi o sobě samých. A nakonec budete pociťovat ještě hlubší depresi a úzkost, čímž se circulus vitiosus uzavře.
Kazuistika: NEGATIVNÍ MYŠLENÍ
 |
| Circulus vitiosus Carrie pracuje jako sekretářka a deprese, kterou trpí, způsobuje, že se soustřeďuje na všechno, co jí nevychází, a tím si depresi dále prohlubuje. |
Upadá do ještě hlubší deprese, protože si nesmyslně myslí, že musí být v práci perfektní, má-li mít radost ze života.
Ve skutečnosti pracuje dobře, ale sama si to nemyslí. Soustřeďuje se spíš na maličkosti, jež se jí nezdají, než na velké věci, které jsou v pořádku. Zapomíná, že společnost jí zvýšila plat, protože oceňuje její dobrou práci. Nechce vidět, že její šéf je známý tím, že je nerozhodný a stále něco ve svých zprávách mění. Soustřeďuje se na negativní podrobnosti a dělá všeobecné závěry, které se zakládají na jedné jediné události, a to její depresi dál prohlubuje.
Při přepisování této zprávy ji navíc napadne, že šéf možná nestihne ten vlak, protože musel opravovat její lajdáckou práci. Jestli vlak zmešká, bude to všechno moje chyba! Obviňuje se za něco, co není její chyba, a to jen živí její depresi. (a) Rychlý přechod k negativním závěrům.
Prvky depresivního myšlení
Depresivní myšlení způsobuje, že člověk vidí svět v negativním světle. Depresivní myšlení se skládá ze tří prvků:
(b) Soustředění na negativní podrobnosti a nezájem o drobné přednosti.
(c) Zobecňování na základě jediného případu.
(d) Usuzování, že je vaší chybou něco, s čím nemáte nic společného.
Nesoustředěnost a problémy s pamětí
Sužují-li vás starosti a depresivní myšlenky, může vám působit potíže myslet na něco jiného. Budete se asi stěží na něco soustřeďovat a to vám bude působit problémy. Musíte se soustředit na to, abyste si něco zapamatovali, a proto nijak nepřekvapí, že nedostatečné soustředění a problém si něco zapamatovat jdou spolu ruku v ruce.
Nedostatečné soustředění vede rovněž k nerozhodnosti a k nepozornosti, člověk se může cítit zmaten a plést se. Tyto příznaky mohou být tak závažné, že je možno je zaměňovat s demencí.
Bludy a vidiny
Když vás stihnou skutečně těžké deprese, deformuje to vaše myšlení natolik, že ztratíte kontakt se skutečností. Vaše mysl fantazíruje a vy můžete propadnout obavám, že začínáte bláznit. Tak tomu ale není, trpíte jen hlubokou depresí a léčba váš stav zlepší. U těžkých depresí se mohou vyskytnout bludy, naštěstí (neboť jsou velice zhoubné) je jejich výskyt řídký.
Blud je falešná představa, kterou neotřesně zastává ten, kdo jím trpí. V depresi bludy jen reflektují a posilují depresivní náladu, jak se to dělo Jakubovi, kterého jsem léčil před nějakým časem. Byl přesvědčen, že by se měl udat policii, protože omylem odešel z nějakého obchodu, aniž zaplatil za jablko. Myslel si, že po něm pátrá policie a že z toho není východiska. Myslel si, že tím uvedl celou svou rodinu do hanby. Bylo nemožné ho přesvědčit o tom, že není veřejným nepřítelem číslo jedna, že chybovat může každý a že nikoho ani nenapadne, aby se tím zabýval.
Někdo jiný si zase myslí, že je tím nejhorším člověkem na světě, nebo že se ho lidé chtějí zbavit, protože je tak špatný. Někteří pacienti si myslí, že nemají vůbec žádné peníze, jiní zase, že umírají nebo dokonce že už jsou mrtví. Různých typů bludů je právě tolik, kolik je nápadů v lidské mysli, ale ve všech se nějak zračí depresivní nálada a depresivní myšlení.
Zatímco k bludům patří nesprávné myšlenky, u vidin jde o vnímání něčeho neskutečného. Obvykle jde o zvuky. Tak například někteří lidé trpící velmi hlubokými depresemi slyší hlasy tam, kde nikdo není. Hlasy zní, jako by někdo v místnosti k pacientům mluvil, a jsou tak skutečné, že to nahání hrůzu. Takové hlasy mohou pacienty kritizovat nebo jim říkat, že jsou zlí. Ty hlasy posilují depresi. Jiní pacienti vidí nebo cítí věci, které tam nejsou, ale takové vidiny jsou vzácné.
|
|
| Trýzněná autorka Těžké deprese mohou vést k sebevražedným úmyslům. Známá spisovatelka Virginie Woolfová trpěla těžkými depresemi a ve věku 59 let se utopila. |
Když se utápíte v hlubinách deprese, připadá vám vaše minulost špatná a plná omylů, vaše přítomnost je strašná a budoucnost vám nahání hrůzu. Někdo v tomto stavu dochází k závěru, že život nestojí za to, abychom ho žili, že všem bude lépe, když tu už nebudu, a že si tedy mám vzít život.
Mnoho lidí trpících depresemi pomýšlí na sebevraždu, i když takové myšlenky mohou být jen letmé. Mnoho takových pacientů přímo neplánuje sebevraždu, ale ukládá se večer k spánku v očekávání, že se už ráno neprobudí a že se tak zbaví životních útrap, které je trýzní.
Mnozí pacienti dojdou k závěru, že to nemohou udělat, snad proto, že by to bylo příliš drastické, nebo protože by to mohlo působit na celou rodinu, anebo z náboženských důvodů. Někdo dojde k závěru, že to není schopen spáchat ze zbabělosti, což má za následek, že se cítí ještě více zahanbený a deprivovaný. Kdo uvažuje o sebevraždě, riskuje, že ji skutečně spáchá. V takovém případě potřebuje nutně pomoc, musí navštívit svého praktického lékaře, jít na pohotovost nebo zavolat záchranku. Deprese se přece dají léčit.
Tělesné příznaky
Deprese mohou mít řadu tělesných příznaků. Lidé, kteří jimi často trpí, snadno dojdou k závěru, že jsou nemocní, protože se cítí stále unaveni, protože jsou bledí nebo je pořád něco bolí.
|
|
|
Potíže se spaním |
Poruchy spánku
Takové poruchy jsou u depresí časté a někdy také nesou částečnou odpovědnost za únavu, kterou pacient neustále zažívá. Trpíte-li mírnými nebo hlubokými depresemi, budete se probouzet ráno dříve, než jste zvyklí, a pak už neusnete. Všichni ti, kteří trpí depresemi, obtížně usínají, protože mají starosti, a mohou trpět přerušovaným spánkem – několikrát se probudí, než se dočkají rána.
Duševní a tělesné zpomalování
Ten, kdo trpí depresí, se cítí asi jako stroj, který je pod zatížením. Je stále unaven, je mu na obtíž vykonávat každodenní práce, cokoliv pro něj představuje námahu a zdá se mu, jako by se všechno zpomalilo. Takový pacient může mluvit pomalu a monotónně a může se i pomalu pohybovat. Lékaři to nazývají psychomotorickým zpomalením.
Někdy se tělesné funkce zpomalují a slábnou. Člověk může mít sucho v ústech nebo začne trpět zácpou. U některých žen se stane menstruace nepravidelnou anebo ustane vůbec.
Ztráta chuti k jídlu
Kdo trpí depresemi, může utrpět podstatný úbytek tělesné hmotnosti. Jídlo mu připadá nechutné, zdá se mu nemastné neslané, nemusí vůbec pociťovat hlad. Lidé s hlubokými depresemi přestanou jíst a pít, ale to se vyskytuje jen vzácně.
Reverzní tělesné příznaky
Namísto obvyklých příznaků deprese, jako jsou nespavost, ztráta chuti k jídlu a úbytky na hmotnosti, mohou někteří lidé trpět tím, čemu se říká reverzní tělesné příznaky. Trpí spavostí, žravostí a tloustnou. Trpíte-li špatnou náladou a máte-li takovéto příznaky, měli byste navštívit svého lékaře.
Jiné tělesné příznaky
Deprese mohou doprovázet jakékoliv jiné tělesné příznaky. Obvyklé jsou bolesti a pocity tlaků, postihující nejčastěji hlavu, tváře, záda, hrudní koš a střeva.
Lidé přicházející na pohotovost si stěžují na bolesti na prsou a bojí se, že mají něco se srdcem, zatímco ve skutečnosti trpí depresí. Bolest je skutečná, ale způsobuje ji deprese a jejich srdce je v pořádku.
Sexualita
Mnozí lidé přestávají pohlavně žít, když začnou trpět depresemi. Má to mnoho důvodů. Někdo se necítí schopen naplňovat milostný vztah, když trpí citovou vyprahlostí. Jiný se cítí tak negativně, že nedokáže relaxovat. Tyto duševní problémy mohou vést k problémům tělesným: u mužů se to projevuje erekčními potížemi, u žen nevzniká žádná sekrece a pohlavní styk je pro ně bolestivý. Mnoho lidí trpících depresí sice nedokáže říci, proč tomu tak je, fakt ale je, že ztrácejí zájem o sex.
Úsměvné deprese
Ne všichni tito pacienti pociťují špatnou náladu - mnozí tvrdí, že žádnou depresi necítí, a přicházejí ke svým praktickým lékařům s takovými tělesnými příznaky, jako jsou různé bolesti, bolení hlavy nebo únava. Takové tělesné příznaky ale na depresi ukazují. Prohlídka pak neprokáže žádné tělesné příčiny jejich potíží a jedinou terapií, která zabírá, jsou antidepresivní léky. Snad je to tak, že jejich podvědomí si s nimi zahrává a nepřipouští, aby si vědomě přiznali depresi.
Co vyvolává příznaky?
Příznaky deprese může vyvolávat nízká hladina některých látek v mozku. Abychom pochopily, proč tomu tak může být, musíme si říci, jak mozek pracuje. Mozek se skládá z miliard nervových buněk. Na každé naší akci spolupracují stovky těchto buněk, a to i když se jedná jen o pomyšlení na tuto akci. Aby mohly buňky spolupracovat, musí spolu komunikovat, což uskutečňují tím, že uvolňují chemické látky, kterým říkáme neurotransmitéry.
Mezi výstupem z jedné nervové buňky a vstupem do druhé buňky je volná štěrbina, které se říká synapse. První z těchto buněk komunikuje s druhou tím, že uvolňuje neurotransmitér do synapse. Tyto neurotransmitéry přilnou k druhé buňce a tímto způsobem se předává zpráva.
Průzkumy prokázaly, že lidé, kteří trpí depresemi, trpí současně nedostatkem tří významných neurotransmitérů, totiž dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Jejich hladiny na synapsích jsou nízké, což vede k závadám v mozkové komunikaci a v předávání zpráv, a to může způsobovat depresivní příznaky.
Nikdo neví, co způsobuje pokles hladin těchto chemikálií. Neví se ani, zda nízké hladiny způsobují deprese, nebo zda tomu není naopak. Snad pokles hladin u neurotransmitérů způsobuje stres a to pak vede k depresím. Antidepresiva působí na zvyšování hladin těchto chemických látek.
| Jak se přenášejí nervové signály Zprávy v podobě elektrických signálů procházejí nervovou buňkou prostřednictvím jejího výběžku zvaného axon. Má-li signál překročit synapsi (štěrbinu) mezi dvěma buňkami, musejí chemické neurotransmitéry přejít ze synaptického uzlíku (knob) na receptory další nervové buňky. |
|
|
Úloha hormonů
K významným příčinám depresivních příznaků snad patří hormony. Již jsme si řekli, že adrenalin způsobuje úzkost. Na stránce 25 se dozvíte, jakou roli hrají u depresí ženské hormony. Jiným významným hormonem je kortizol.
Kortizol má význam pro naši tělesnou reakci na stres. Kortizol působí na všechny části našeho metabolizmu tak, abychom byli akceschopni v případě nouze. Mění naše imunitní reakce, funkci ledvin a hladiny tuků a cukrů v krvi. Jeho produkci reguluje podvěšek mozkový (hypofýza). Jeho produkce je však u depresivních lidí jiná. U zdravých lidí se kortizol uvolňuje ve větších dávkách ráno a v průběhu dne tyto dávky klesají, zatímco u některých depresivních lidí se uvolňuje ve stejných dávkách po celý den. Nikdo neví, zda to vede k depresím, nebo je to jejich důsledkem, každopádně však kortizol ovlivňuje hladinu neurotransmitérů v mozku.
U depresí se zkoušelo měnit hladiny kortizolu v těle, ale test není dostatečně citlivý a zabíral jen u tří pacientů z deseti. Nejlépe test zabral u těch, kdo trpěli hlubokými depresemi s tělesnými příznaky.
Klíčové body
| Na začátek kapitoly |
|
