Na každého z nás to někdy dolehne. Tak třeba může být pro nás šok, když se s někým rozejdeme, pláčeme, přestaneme jíst, dostaneme zlost, nemůžeme spát, jsme nervózní a úzkostliví. Špatná nálada nás obvykle po několika dnech přejde a my se opět dostaneme do normálních kolejí. Asi si řekneme, že jsme měli „depresi“, že jsme „nestáli za nic“, že jsme „už toho měli po krk“ anebo že nás popadl „splín“.

Takové chvíle špatné nálady ovšem nejsou tím, čemu lékař říká deprese. Tohoto termínu používají lékaři k označení těžší choroby, kterou někdo trpěl přinejmenším po několik týdnů a která měla vliv jak na jeho mysl, tak na jeho tělo. Může se objevit bez jakékoliv příčiny a někdy může být životu nebezpečná. Zda máte jen špatnou náladu, nebo zda trpíte „klinickou depresí“, o tom nerozhoduje jen jediný příznak neboli symptom. Mnohé symptomy jsou si podobné, trpíte-li však depresí, pak jsou její příznaky intenzivnější a dlouhodobější.

Obecně platí, že pomoc byste měli vyhledat, pokud váš stav trvá nejméně 14 dní nebo vás vede k myšlenkám na sebevraždu. Snažte se mít na mysli, že deprese je choroba, kterou je možno úspěšně vyléčit, a hned vám bude lépe.
O devadesát procent těch, kteří trpí depresemi, pečují jejich praktičtí lékaři, a jestli si někdo myslí, že to je znamením slabosti, to vás nemusí zajímat. Každý praktický lékař má dlouholeté zkušenosti s tím, jak s depresemi zacházet, a její diagnostikování i léčbu zná ještě ze studií. Nejspíše vám předepíše nějaké tablety, ale řekne vám také, kde jsou svépomocné organizace, poradny, psychoterapie nebo relaxační střediska. Dostane se vám rady, jak snížit své stresové hladiny nebo jak se smířit s odchodem někoho, kdo je vám drahý, na věčnost, nebo s jinou podobnou ztrátou.
Když ale máte pocit, že se svým lékařem mluvit nemůžete, pohovořte si s nějakým svým přítelem. Ke svému překvapení zjistíte kolik lidí zná depresi z vlastní zkušenosti nebo alespoň z druhé ruky. Budou nejspíš vědět, jak vám poradit a pomoci, a i kdyby vás jen vyslechli, i to obvykle pomáhá. 
 
 

Jak časté jsou deprese?

Hlava státu Abraham Lincoln je jednou ze známých osobností, které trpěly touto poruchou, jež působí na stále rostoucí počet lidí.

 Mnoho slavných lidí trpělo depresemi; kromě prezidenta USA Abrahama Lincolna například britská královna Viktorie nebo premiér Winston Churchill, který tomu říkal „moje kocovina“. Depresemi trpělo také mnoho spisovatelů a herců a komik Spike Milligan napsal o své chorobě knihu „Deprese a jak ji přežít“.

Za posledních čtyřicet let počet těch, kdo trpí depresemi, značně vzrostl, což je asi výsledek našeho dnešního způsobu života. Mnoha lidem se stává svět stále víc a více zdrojem stresu a právě stres vede k depresím. Roste počet rozvodů, zločinů, zvyšují se pracovní úvazky, roste nezaměstnanost; to všechno jsou faktory, které způsobují v životě napětí a zvýšené zatížení.

Také místo, kde žijeme, může zvyšovat riziko, že propadneme depresi. Výzkum ukázal, že u lidí žijících ve středu města je pravděpodobnost, že propadnou depresi, dvakrát větší než u lidí žijících na Hebridách. Jednoznačně určit, proč tomu tak je, sice nelze, je však zřejmé, že právě životní prostředí hraje u vzniku našich depresí významnou roli.
Nicméně je dobré vědět, že deprese je možno léčit, a to úspěšně a bez ohledu na to, jaká je jejich příčina. Většině lidí léčba pomůže.
 

Fakta o depresích

Depresí může trpět kdokoliv a kdykoliv. Do depresí upadají častěji ženy než muži.

Každý pátý dospělý člověk alespoň jednou v životě zažije depresi. Jen ve Spojeném království zaznamenají lékaři každý rok 2 miliony případů deprese. Každý praktický lékař nalezne mezi pacienty jednoho, který trpí depresemi každý den. Deprese se vyskytují u všech věkových skupin. U žen je diagnóza deprese dvakrát častější než u mužů.

Klíčové body

patnou náladu je nutno pokládat za depresi, když trvá dlouho a působí na náš celý život.  Deprese jsou obvyklé.  Deprese jsou léčitelné.

Na začátek kapitoly