Jak hledat medicínské informace na internetu ?
Stručný průvodce, určený nejen odborné zdravotnické veřejnosti
Jiří Menoušek
Nemocnice Louny, p.o., Středisko vědeckých informací
svi@nemlouny.cz
Část VIII.
Neformální vědecká komunikace na internetu
Jak najít kolegu na internetu?
Pokud nastane situace, kdy nemůžeme na internetu najít (k volnému stažení) plný text hledaného článku a zjistíme, že příslušné tištěné (či on-line) periodikum „neodebírá“ ani žádná tuzemská lékařská knihovna, máme k výběru v podstatě tři možnosti. První z nich je elektronicky či jinak zaplatit 15 – 40 USD za článek buď u vydavatele, nebo u agregátora fulltextové databáze. Ti nám zaplacený dokument pošlou e-mailem. To se ovšem většině z nás bude asi zdát neúměrně drahé. Druhou možností je požádat knihovnu o tzv. mezinárodní meziknihovní výpůjční službu (MMVS). To je pomalé a je to opět spojeno s určitými finančními výdaji. Třetí možností je nehledat u kováříčka, ale obrátit se rovnou na kováře. Jinak řečeno, musíme vyhledat e-mailovou adresu autora a požádat ho (samozřejmě velmi zdvořile) o zaslání článku elektronickou poštou. Je to vlastně moderní obdoba dříve velmi používaných tzv. separátek - úspěšnost této přímé cesty je asi 80 procentní.
Takové e-mailové propojení odborníků může být startujícím momentem jejich další spolupráce, kterou už řadíme do oblasti tzv. neformální vědecké komunikace. Dávno je známo, že osobní kontakty vědců zvyšují jejich produktivitu. Jde o to, že v neformální diskusi jsou lidé mnohem otevřenější a nebojí se říci i věci, které se v oficiálních sděleních z různých důvodů neříkají.
Komunikující badatelé, obdaření jakousi „informační nadhodnotou“, bývají nakonec zvýhodněni, což se označuje jako Matoušův efekt - podle biblického výroku „Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má“ (a mezi námi, dobře mu tak).
Jak tedy budeme postupovat? Pokud jde o zahraničí, z úplné citace v MEDLINE se např. dozvíme název pracoviště autora hledaného článku. Často to bývají velké renomované univerzity a různé výzkumné ústavy. Postupujeme tak, že si v nějakém search engine vyhledáme domovskou stránku dotyčného zařízení a odtud zase hledáme odkaz na místní adresář zaměstnanců (Find People, Finding People, Contacs, Adress Directory atd.). Tam také většinou požadovanou informaci získáme (kdo poctivě sledoval odkazy, zjistil, že v našem modelovém případě byla e-mailová adresa profesora J.E. Chellyho z University of Pittsburgh dostupná na pouhých pět kliknutí myší).
Podobným způsobem postupujeme i při vyhledávání domácích odborníků. Východiskem může být např. záznam z naší bibliografické databáze BMČ. Pochopitelně, tato metoda může občas selhat u starších článků (autor už pracuje jinde), ale i těchto případech se dá elektronicky „doptat“ – někdy nám kolegové dají nový e-mail autora sami. V této souvislosti je velmi sympatická novodobá praxe, kdy se e-mailová adresa stává nedílnou součástí autorova podpisu pod časopiseckým článkem.
Další možností je zadat do některého světového nebo regionálního (podle místa působiště vědce) vyhledávače jméno autora spolu s klíčovými slovy z jeho profesní domény (v našem případě např. Chelly AND anesthesiology AND e-mail). Je vysoká pravděpodobnost, že mezi odkazy najdeme nějakou stránku, kde bude uvedena i vědcova e-mailová adresa, nebo možnost jiného spojení s autorem.
Pokud autora „nedoženeme“ tímto způsobem, existují ještě různé specializované vyhledávače elektronických adres lidí, které pracují buď samostatně, nebo jsou přidruženou službou velkých univerzálních vyhledávačů. Jedním z domácích e-mailových seznamů je např. Pinknet.
Ze zahraničních e-mail search engines (takový vyhledávač může být nazván např. také internet adress finder atd.) potom můžeme zkusit například:
Wordemail IAF Bifgfoot AnyWho PeopleYahoo WhoWhereLycos
Elektronické konference
Elektronické konference se vyvinuly postupně tak, jak byla na internetu stále více využívána elektronická pošta. Protože člověk je společenský tvor, na síti se postupně vyhledávali a sdružovali jedinci se stejnými zájmy. Začali si vzájemně vyměňovat názory a klasickými e-maily se informovat o novinkách v oboru. Počet uživatelů však neúměrně narůstal a konečně někoho napadlo hodit práci s touto agendou a dalšími diskusemi na krk stroji. Na světě se objevil první tzv. list-server. Je to vlastně program, který sdružuje zájemce o určité téma, rozesílá jim zprávy od svých kolegů a zefektivňuje účast ve virtuální konferenci. Elektronická konference vznikne, když se na nějakém serveru spustí právě tento program (může mít i jiný název, např. Majordomo, Almanac, Listserv atd.) a tím se rozpoutá diskuse na určité téma – např. „chronic pain“.
Chceme-li se výměny názorů zúčastnit, tak se do konference přihlásíme tak, že napíšeme programu listserveru e-mail s příkazem (psaným bez diakritiky). Nevyplňujeme ani předmět (subject) zprávy. Listserver si nás potom přidá do databáze a za nějaký čas nám pošle první příspěvek některého dalšího účastníka. Naše vlastní příspěvky už ale neposíláme na adresu listserveru, ale zasíláme je přímo na adresu příslušné konference. Listserver je potom automaticky rozešle všem účastníkům. Obslužnému listserveru napíšeme zase až tehdy, když se budeme např. chtít odhlásit. Pozor na záměnu (ta bývá velmi častá), abychom třeba stovkám účastníků nepsali, že už máme debaty dost. Kdybychom si ze začátku nevěděli rady, napíšeme na adresu listserveru příkaz: help. Vzápětí obdržíme podrobné instrukce.
Jak elektronické konference vyhledáme ?
Řada domácích serverů už elektronické konference zavádí, ale většinu zajímavých konferencí najdeme spíše v zahraničí. Slouží k tomu specializované vyhledávače. Jednou ze služeb, kde lze vyhledávat e-konference i podle jednotlivých zemí, je L-Soft. Samozřejmě, najdeme tu řadu elektronických konferencí o bolesti (ale při vyhledávání se „svezou“ např. i konference k paintballu :-)
Můžeme si také vyzkoušet seznam Topica, který je organizován na stejných principech, jako klasické vyhledávače adresářového typu.
Chaty
Zvláštní formou elektronických konferencí jsou tzv. chaty. Musíme se do nich také přihlásit (většinou se vyžaduje nějaká krátká přezdívka), rozdíl je v tom, že rozhovor nebo vícečetná diskuse probíhá v reálném čase. Jednotlivým tématům se říká stoly nebo také místnosti (jako kdybychom si povídali někde v kavárně). Jedním z našich největších „čatových“ serverů jsou lidé.cz, nebo xchat. Jak ale brzy zjistíme, jedinými medicínskými odborníky, kteří si zde přijdou na své, jsou psychiatři a sexuologové.
NetNews (News)
Velmi vítanou službou na internetu jsou NetNews, neboli News či také Newsgroups. Na rozdíl od e-konferencí se nikam nemusíme přihlašovat a vše probíhá v anonymitě. Jak NetNews fungují ? Jsou to jakési ohromné celosvětové „vývěsní tabule“, na které si každý, „kdo jde zrovna kolem“, může vyvěsit svůj příspěvek, dotaz, nebo odpověď na konkrétní článek. Ke komunikaci potřebujeme tzv. čtečku news, která bývá už zakomponována do všech internetových browserů (např. v prostředí Windows je součástí MS Outlook Expressu).
NetNews jsou rozčleněny do hierarchicky (stromově) uspořádané struktury diskusních skupin. V každé skupině (group) se nachází řada článků (articles).To vše je umístěno na specializovaném počítači v síti – news serveru. Každý news server obhospodařuje celou řadu diskusních skupin (mohou jich být tisíce). Všechny tyto servery jsou navíc navzájem virtuálně propojeny a tak i váš jednotlivý příspěvek může být rozeslán do celého světa. Názvy jednotlivých skupin se odvozují od tématu diskuse a tvoří je zpravidla klíčová slova nebo jejich zkratky, charakterizující dané téma. Všechny názvy skupin o vědě (science) a výzkumu mají např. předponu sci. Takže např. newsgroup skupina sci.med.pain.de značí příslušnost k vědě, k medicíně, k problematice bolesti a články jsou vedeny v němčině. Je třeba zdůraznit, že podíl čistě vědecké komunikace je v News menší než v e-konferencích. Probírají se zde většinou širší témata a také diskuse bývá méně formální.
A kde se dozvíme něco o zajímavých usenetových skupinách? Nejprve zkusíme starý známý Google. Je to jedna z největších vyhledávácích služeb tohoto druhu na světě. Na téma bolest hlavy najdeme 29 příspěvků, ale pokud napíšeme knee chronic pain (chronická bolest kolena) utopíme se v moři více než 11000 dokumentů (je třeba kliknout na pokročilé vyhledávání a dotaz zjemnit zadáním dalších limitů).
Můžeme zkusit také vyhledávač diskutujících skupin Cyberfiber. Tento server má odkazy uspořádány podobně jako normální vyhledávač indexového typu (directory).
Nakonec je třeba připomenout, že v používání e-konferencí se časem ustálil souhrn určitých pravidel slušnosti na síti, kterým se vtipně říká netiquette. Tyto zásady najdeme v každé on-line i tištěné příručce o internetu.